Popis technologie

V posledních letech se v chemických čistírnách rozšiřuje nová technologie údržby textilií a oděvních součástí pod názvem mokré čištění. Je to vhodná doplňková technologie, která má nahradit pokles tržeb za chemické čištění. Tvrdí se, že až 70 % všech oděvů, které se čistí běžně v rozpouštědle, lze prát touto novou technologií. Dle současných zkušeností s touto technologií se jeví toto číslo jako vysoké. Praxe odborníků uvádí možnosti mokrého čištění kolem 60 %. V žádném případě nelze na tuto technologii pohlížet jako náhradu chemického čištění v PER. Technologie Mokrého čištění vznikla v roce 1991 spoluprací výrobce praček MIELE s výrobcem chemických prostředků  KREUSSLER. Nechali si patentovat technologii i název „Mokré čištění“. Jedná se vlastně o praní ve vodě za určitých specifických podmínek a s postupným přidáváním speciálně pro tento účel vyvinutých chemikálií. Technologie měla nahradit či výrazně omezit používání chlorovaného rozpouštědla Perchloretylen. Vhodně zvolená kombinace mechaniky praní a chemikálií zajistí neměnné vlastnosti oděvních součástí a to i takových, které nesnáší vodu. Po takovémto vyprání jsou oděvní součásti vysušeny a následuje již klasické žehlení. V současné době pracuje v Německu přes 1400 souprav a v USA přes 4000. Soupravou je zde míněna speciálně konstruována pračka a suška. Technologie se již tak rozšířila, že soupravu na mokré čištění nabízí každý výrobce praček a sušiček. Byl jí také již přidělen symbol údržby pro mokré čištění (dvojité W v kroužku).  

Odlišnosti technologie mokrého čištění od technologie praní

Obecně se jedná o soustrojí pračka – suška stejně jako u technologie praní, přesto nelze na technologii mokrého čištění pohlížet jako na praní. Zásadou je, že buben pračky se nesmí otáčet stejným způsobem jako u praní, pouze se pootočí a následně stojí. Dochází takto k podstatně menšímu mechanickému namáhání než u praní. Chemické produkty pro mokré čištění obsahují patentově chráněné řešení, jehož podstatou je, že koloidní polymery chrání šupiny vlněného vlákna před mechanickým účinkem ve vodním prostředí. Omezovaly bobtnání vlákna a vyhlazovaly povrch textilie.    

Technologie Miele-Kreussler používá tyto odlišnosti od klasické technologie praní:

  • Produkty pro mokré čištění obsahovaly originální patentově chráněné řešení, totiž koloidní polymery, které chránily šupiny vlněného vlákny před mechanickým účinkem ve vodním prostředí. Také omezovaly bobtnání a vyhlazovaly povrch textilie, a fixovaly polymerním nánosem povrchovou strukturu textilií. Mechanizmus účinku spočíval v blokaci polárních skupin ve struktuře vlny, které jsou zodpovědné za příjem vody. Později, u jiných výrobců, byly ochranné systémy založeny jinak, např. na kolagenu a polymerech celulózy a lázeň dostala pufrační přísady pro slabé kyselé prostředí
  • Pračka musela mít průměr bubnu nejméně 800 mm, jemnou perforaci bubnu a možnost práce při extrémně nízké hladině
  • Při praní se nesměla přesáhnout hodnota g=0,9. Buben se otáčel jen 3-5 sec a po té 25-27 sec stál. Důvod? Prádlo tak dostávalo jen jakési šťouchnutí a potom čas na uvolnění pokrčenin v ploše
  • Odstřeďující otáčky musely natolik vysoké, aby g bylo kolem 450 a zbytková vlhkost co nejmenší, např. u vlny jen kolem 30%. (Pračka Miele pro mokré čištění TR 5241 měla např. g= 540)
  • Sušič měl horizontální proudění vzduchu a řízení teploty i vlhkosti sušeného zboží a také otáček.
  •  Teplotu při mokrém čištění omezujeme na 25-30°C. Ohřev pračky musí vyloučit bodové přehřátí lázně. I sušení musí být vedeno při nižších teplotách vstupního vzduchu a sušení, předností je horizontální proudění vzduchu v sušiči
  • Čas je u jednotlivých operací zkrácen na 5-10 minut, celkový čas cyklu nepřesahuje 30-40 minut. Čas sušení zkracuje co nejúčinnější odstředění
  • Mechanické působení je limitováno takto: otáčky bubnu velmi nízké 5-10 ot/min jsou řízeny frekvenčním měničem. Při těchto otáčkách je g=0,9. Rotace bubnu jen 3-6 sec, potom 30-60 sec buben v klidu na uvolnění zboží. Průmět bubnu by měl být co největší (naprosto nelze realizovat mokré čištění v domácích pračkách)
  • Chemie: pro mokré čištění jsou určeny zvláštní (a drahé) výrobky s mimořádně šetrným působením, neutrálním pH a ochranným účinkem na vlákno. Protože se pere při velmi nízkých teplotách, musí mít vynikající schopnost emulgovat tuky. V máchání se používají kationické úpravnické prostředky pro zlepšení omaku, vzhledu a brilance.

Z výše uvedeného je zřejmé, že mokré čištění by mělo nahradit chemické čištění oděvů, a to hlavně u materiálů, které obsahují vlnu a nesnáší proces praní. Snahou této technologie bylo jednoznačně vytěsnit chemikálii Perchloretylen z provozu, převládaly ekologické zájmy. Otázkou zůstává, zda tento požadavek technologie mokrého čištění splnila a zda lze touto technologií Perchloretylen nahradit.

Ekologické výhody mokrého čištění jsou nesporné. PER je jednoznačně škodlivina, která má výrazný vliv na životní prostředí a zdraví obsluhy. Je napadán ekologickými organizacemi a v některých Amerických státech je již zakázán. O jeho zákazu v budoucnosti se již uvažuje v mnoha státech Evropy. Voda s obsahem chemikálií použitých při mokrém čištění, není tak nebezpečná, lze ji volně vypustit do kanalizace a její odstranění z odpadních vod čistírny zvládají.

Technologické výhody jsou již spornější. V tabulce níže je uvedeno průměrné složení nečistot na ošacení. Z této tabulky je zřejmé, že v Perchloretylenu se rozpouští pouze 10 % nečistot, kdežto ve vodě 40 % nečistot. Tento poměr ukazuje, že odstraňování nečistot z oděvů pomocí mokrého čištění vodou je opodstatněné a výhodné i u materiálů, které jsou opatřeny symbolem „zákaz praní“.

Tab.  Průměrné složení nečistot v ošacení

Druh nečistot Podíl Rozpustnost Typické zastoupení
Pigmentová 50% Nerozpustná Prach, rez, pyly, aerosoly
Polární 30% Ve vodě Cukr, sůl, pot, nápoje
Polymerní 10% Ve vodě Škrob, mléko, bílkoviny, potraviny,
Olejové a tukové 10% V PER Vosky, tuky, oleje,


Nelze jednoznačně určit, zda materiál snese bez poškození proces mokrého čištění. Opět velice záleží na zkušenostech pracovníka čistírny, na jeho znalostech materiálu a na jeho odhadu. Voda i přes použité chemikálie může způsobit řadu negativních nevratných změn a poškození textilie. Především se jedná o změny plošných rozměrů (sražení), plstnatění vlny a jejích směsí, nevratné zmačkání textilií, změny zabarvení a jiné vzhledové změny fixovaných dílů.

I když používané chemikálie při mokrém čištění mají za úkol všem těmto popsaným závadám zabránit, nelze nebezpečí jednoznačně eliminovat. Proces praní je definován Sinnerovým kruhem a proces mokrého čištění je vlastně technologie, která všechny důležité faktory praní snižuje a nastavuje co nejšetrněji. Výsledkem je v podstatě nedokonalé vyprání oděvní součásti s nižší účinností odstranění špíny. Odborníci odhadují toto snížení o 40-50 %.

Závěrem je vhodné uvést, který sortiment lze technologií mokrého čištění udržovat:

Především jsou to textilní výrobky označené novým symbolem pro mokré čištění (W v kroužku). Dále jsou to výrobky pro sportovní ošacení s membránou a odolností proti vodě, GoreTex, Sympatex, komplety pro volný čas. Oděvy z džínoviny, košile, halenky, pletené výrobky s podílem PAN, svatební šaty, spací pytle a přikrývky, záclony, velury a hladké usně.

Z dosavadních zkušeností s technologií mokré čištění (a to hlavně dle zahraničních zkušeností) lze jednoznačně konstatovat, že se jedná o technologii perspektivní, která je vhodným doplňkem k technologii Dry Clean.

Literatura:

VAŠÍČEK Radek. Čistírenská technologie, TZÚ Brno 2014

ČISTÍRNA-KVALITNĚ.CZ