Nikdy se o jejím nedostatku nemluvilo, bylo jí zdánlivě dost. Vždyť pokrývá 72% zemského povrchu a v mořích je zásoba 97,2% zemské vody. Jenže v té je 3,5% solí, 70x více, než aby byla k pití nebo čemukoliv jinému vhodná. Soli z ní odstranit umíme, ale s takovými náklady na elektřinu, že si desalinaci mohou dovolit jen země nejbohatší. I tak počet odsolovacích závodů se šplhá k 10 000.
Určitě ne pro africké domorodce, kteří chodí pro vodu i 10 km daleko a nespotřebují ji více než 10-20 l/den. Nám to stačí tak na 1minutové sprchování. My, co na to máme, 100-150 l/den. A spotřeba roste tak, jak roste střední třída. Má veliké domy, trávníky, auta, bazény a na talíři maso neschází
. A víte, že když si dáte 0,5 kg steak, k jeho existenci farmář spotřeboval 17x více vody než k vypěstování 0,5 kg kukuřice? A že na 1 l piva potřebujeme 100 l vody? Dešťů ubývá a jsou-li, padají v katastrofálních ničivých povodňových vlnách střídajících se stejně ničivým suchem. Jižní Moravu nevyjímaje. Vody je tak málo, že už nedostatek ohrožuje naši hrdost, moravské vinohrady.
Voda mizí z řek. Současný průtok Moravy ve Spytihněvy je 12,6 m3/sec a to je jen 24,5% ročního průměru. 21% světových toků vysychá. Řeky o pomoc neumí volat a úbytku vody si nikdo nevšímá. Mizí voda z podzemních zásobníků. Z obrovského zásobníku Ogallala, který se táhne z Jižní Dakoty po Texas čerpá vodu 150 000 studní. A hladina poklesla ze 17,2 m na 2,4 m. Co až nebude? Mizí i z našeho podzemí a hladiny klesají. Skoro všude. Co až roztají a nebudou himálajské ledovce, které zásobují vodou miliardy Asijců.Co lidstvo provádí s podzemní vodou je k neuvěření. Ze zásob, které činí 14,732 mld. m3 čerpá denně 342 mil. m3. Do kdy?
Prádelny nedostatkem vody zatím netrpí. Zatím! Fakt je, že vodou šetříme. Omezujeme počet lázní až tak, že jako technologovi se mně to nelíbí. Kdysi byl standard 1-2 předpírky + hlavní praní + běžně 4 máchání. Dnes v honbě za úsporami 1 praní + 1-2 máchání. Spotřeba kdysi 50-60 l/kg, dnes třetina a méně. Pro spotřebu dobře, ale co na to říká kvalita?
Vodu nemají třeba v JAR a pomáhají si s technologií Xeros. Ta šetří v domácnostech 50% vody a v průmyslových prádelnách až 80%. A Xeros už funguje i v Arabských emirátech a startuje v Kalifornii. Obrovským žroutem vody je textilní průmysl. Na výrobu 1 kg bavlny potřebuje 7 000-30 000l vody (včetně pěstování), na výrobu 1 trička 2 700 l a 1 džínů 8 000 l vody. V technologii. Textilní průmysl EU v roce 2015 spotřeboval 79 mil. m3 vody. Pěstování bavlny a její závlahy zničily 4. největší jezero na světě, Aralské. Také se mu říkalo moře. Dnes je z něho obrovská bezodtoková plocha, která ztratila 80% objemu vody a u zbytku se zvýšila slanost 6-12x. Bylo obnaženo 45 000 km2 mořského dna (porovnej, plocha ČR je 78 000 km2). A krom toho světový textilní průmysl produkuje ročně 0,5 mil. tun mikrovláken, které odplývají do OV a moří. I zásluhou praní. Vliv na život v mořích je na samostatné pojednání.
Žroutem vody je obecně zemědělská produkce. Tím největším. 1 akr kukuřice (akr= 0,4 ha) odpaří za horký den 11 300 l vody a velký dub přes 400 l. Do hospodaření venkova s vodou obrovským způsobem zasáhla bolševická meliorace v 60. a 70. letech min. st. Vodní režim ovlivnila na ploše přes 1 mil. ha a na dalších neevidovaných 0,5 mil. ha. O melioracích schází dokumentace a mapy. Neví se přesně, kde odvodňovací trubky leží, jedna stavba je na majetku až stovek vlastníků, soustava zchátrala, nikdo se o ni nestará a nevíme, jak se chová. Při socializaci zemědělství bylo rozoráno 270 000 ha luk, 145 000 ha (kolem 800 000 km) mezí, 35 000 ha hájků a lesíků zničeno a odstraněno 30 000 ha liniové zeleně. Jenom bloud si může myslet, že tyto zásahy neovlivnily vodu v krajině.
Na světě jezdí 1 mld. automobilů. Víte, že na výrobu 1 litru paliva je potřeba 2-4 l vody? Obrovské problémy s vodou mají arabské země. Eufrat a TIgris téměř suchý, vysychá Nil, Sýrie je bez vody, ¾ vody schází v Jordánsku, svá pole pro nedostatek vody opouštějí rolníci v Iráku, Lýbii, Sýrii, Iránu. A v Evropě se divíme vlnám uprchlíků. USA se skládá z 50 spolkových států a problémy s vodou hlásí 40 z nich. S vodou ale hospodaří rozšafně a jejich denní osobní spotřeba je asi 4x větší než naše.
Celý tento úvod byl napsán jen proto, aby čtenáře vedl k zamyšlení nad něčím tak obyčejným, jako je voda. Samozřejmost, která nemusí přetrvat věčně. A také, aby si uvědomil, že 70% peněz z vodárenství odtéká do ciziny, Francie, Španělska, Rakouska a Německa. Místo investic dividendy. A přitom v tabulce zásob vody 40 zemí světa jsme 4. od konce, když naši sousedé mají zásoby vody šmahem 10x větší.
Ale vraťme se k našemu prádelenství. Předpokládá se, že domácnosti na praní spotřebují 5-10% spotřeby celkové. Budete se divit, ale cena vody je nejvyšší v Moskvě 6,84 USD (150 Kč) za m3. Američané si spočítali, že jejich průměrné domácí pračky spotřebuje na 1 praní 41 galonů vody (156 l). Osobně si myslím, že je to méně. Spočítejte si jejich celkovou spotřebu vody, v USA je 125 mil. domácností a každá v ročním průměru pere 300x a má pračku. Odhaduje se, že na světě je v 28 zemích na 2,3 mld. praček a pořád přibývají. Spotřeba voda tak roste a problémy s ní spojené také. V Karibiku, Středomoří, na Středním východě a ku podivu i v Malajsii a Číně. Zopakujme, že hospodyně, které perou, jsou hodně konzervativní a lpí na tradicích. Těžko absorbují radikálnější změny, třeba novější a jiné pračky s menší spotřebou, detáš skvrn, plnění pračky na maximum, snížení teplot praní, změnu detergentů a návyků na praní atd. Do našeho rezortu patří i nemocniční prádelny. Potřebují vody hodně, 400-1 200 l/lůžko/den. Čistit OV z takových prádelen není žádná zábava, obsahují všechno možné. S nedostatkem vody se stále častěji mluví o využití šedé vody. Je to recyklovaná voda z praní a sprchování, vhodná na splachování toalet, umývání aut. Může snížit spotřebu vody o 40% a to je dost. Diskutuje se o jejím množství, většinou panuje shoda na 120 l/os/den. Panelák s 200 byty vám jí vyprodukuje za rok 14-18 mil. litrů a to už stojí za investice do jejího rozvodu. Nevím, že by to někde v Česku fungovalo. Recyklujeme i v prádelnách ale o tom ví každý čtenář svoje. Stojíme-li o dezinfekci šedé vody, poslouží dávkovač ozonu. Recyklaci vody z domácností řeší specializované firmy, a čím je oblast lidnatější, tím větší význam mají. Recyklaci vod pracích považujme za samozřejmost. Dokonale je vyčistí membránová filtrace, dnes většinou automatická s počítačovým ovládáním.
Naše babičky běžně k praní využívaly dešťovou vodu a ani dnes nám v jejím využití nic nebrání. V Austrálii je to samozřejmost daná zákonem a i v mnoha částech USA. Záchyt je možný ze všech druhů krytiny s výjimkou živičných a pozinkovaných střech a na jeho realizaci můžete dokonce získat i dotace z programu „dešťovka“. Jak se odhaduje spotřeba vody za den v domácnosti? Na splachování toalety 10-12 l (to se mně zdá málo), koupel ve vaně 120-150 l (spíše se ovšem sprchujeme), sprchování 60-80 l, praní v pračce 50-80 l, mytí rukou 3 l, mytí automobilu 200 l (v myčkách se voda recykluje), spotřeba v kuchyni 5–7 l. Chcete-li mít spotřebu vody pod kontrolou, hlídejte si kohoutky. Z kapajícího vám uteče za hodinu až 4 l vody, z netěsného WC (žádná zvláštnost, splachovací mechanismus se zanáší vodním kamenem a přestává těsnit) až 80 l. Pro přehled, jak je to s odpadní vodou za rok: ze záchodů 10-25 000 l, šedé vody z kuchyně, hygieny a praní 25 000–100 000 l. Všimněte si množství znova využitelné šedé vody. Její obecné využívání by určitě změnilo celosvětový nedostatek vody. Investičně jde ovšem o rozvod navíc s vyloučením možnosti smíchání s vodovodní vodou. Nepotřebuje žádnou složitou úpravu, jen filtraci a snad i dezinfekci, optimálně ozonem.
Družicové snímky ukazují, že všem velkým nádržím na vodu ve světě ubývá šmahem voda. Obrovská výzva, kterou se jakoby nikdo moc nezabývá. My máme problémy s Polskem a jeho povrchovým dolem nedaleko hranic Turów. Rozlohou obrovský důl (28 km2), 15 km od Liberce a nedaleko německé Nisy, snížil hladinu podzemní vody v regionu o více než 100 m a stal se předmětem mezinárodního, dosud nevyřešeného sporu s Polskem. Perspektivně by měla být obrovská jáma dolu zaplavena, ale to je program po ukončení těžby (2044 ?) na 30-50 let.
-IZK-
Foto: Pixabay