Éra PES začala u nás až v 60. a 70. letech minulého století a PES pánské oděvy a pláště se dostávaly do obchodů jenom postupně. A stejně postupně začaly plnit věšákové regály čistíren. Do éry PES bylo materiálové složení zcela jiné. Ti, co na to měli, nosili vlněné obleky a pláště. Šlo o těžké a pevné materiály, které se často i přešívaly. Obvyklou poválečnou šatovkou ale byla viskóza. Levnější, krčivější, obyčejnější, dostupnější. PES, jeho směsi a deriváty po té zcela ovládly obchody s konfekcí a také sortiment čistíren. A chemických vláken přibývalo a jejich nesčetných kombinací také. Ani nevíme jak, a vlna se ze života vytratila. Na žalost milionů chovatelů ovcí v Austrálii a v Británii. U nás a na Slovensku prakticky chov ovcí téměř zanikl, protože vlna se stala neprodejným artiklem. Nevím, zda z nostalgie, nebo touze po změně, se názor konzumentů mění a kdysi typické klasické textilní materiály se na trh vracejí. Pravda, v jiné podobě, struktuře vrchních materiálů, konstrukci, moderních úpravách a také s jinými a mnohem lepšími užitnými vlastnostmi.
Vrací se peří. Má zcela vynikající izolační vlastnosti. Vrací se ve vysoké kvalitě a doba čínských šuntů, u kterých peří obtěžovalo opakovaným průnikem přes vrchní materiál je pryč. Nejjemnější a nejkvalitnější peří má průmět jen 5 mikronů a v 1 kg je až 1 milion peříček. Kvalita peří se posuzuje podle schopnosti zaujat určitý objem tzv. loft a krkolomně se měří v jednotkách „cuin“, což je objem v kubických palcích, který zaujme 1 unce peří. Čím vyšší cuin, tím lepší peří. Kvalitativní špička má 750, průměr je potom asi 600. Peří se dnes kombinuje s ultralehkými moderními materiáy (ripstop). Je neuvěřitelné, že dospělácká pánská vesta z takového materiálu (Yeti cross) váží jen 130 g a dá se složit do balíčku 15x17x6 cm. Co to znamená pro horolezce a trekaře, je jasné. Z peří se ale dnes šijí i slušivé dámské pláště na sport i do města a váží přitom jen 300 g (Yetti Faith)! Vrchní materiál má vždy nějakou hydrofobní úpravu. Tyto výrobky vůbec nejsou levné, a pokud přijdou do čistírny, jediné vodítko jsou symboly údržby. Dají se většinou i šetrně prát, sušit nejlépe ve vodorovné poloze, protřásat, ve skříni nestláčet.
Dochází i na renezanci výrobků vlněných. Platí to zejména o Skandinávii. Tam lidé od jakživa vlnu v podobě různých výrobků nosili, ovce byla běžným zvířetem a vlna materiálem nejobvyklejším. Vlastnosti vlny mohou být různé a odvíjejí se od tloušťky vlákna. Některé vlna „kouše“ – záleží na vlastnostech vlny, zejména jemnosti a délce vláken, druhu ovce atp. Průměrná tloušťka vlněných vláken je 15-25 mikronů (1 mikron = 0,001 mm), jsou tenčí než lidský vlas. Vlna má navlhavost až ke 20%, ale je to jediný materiál, který jakž takž hřeje i mokrý. Vlněné vlákno je pružné a proto lépe drží tvar než jiná vlákna a špiní se méně než např. bavlna. Na renezanci vlny má především obrovský zájem Austrálie, která chová více než 100 milionů ovcí (kdysi skoro dvojnásobek). Moderní výrobky z vlny jsou ale něco zcela jiného než v minulosti. Vlna se kombinuje s moderními textilními materiály a dostává zcela nové, kdysi neznámé úpravy, např. hydrofobní. Na trhu jsou již svetry, které chrání nejen před zimou a větrem, ale také před sněhem a deštěm. Vlna se začíná uplatňovat i ve sportovním ošacení pro výkonné sportovce. Protože excelentně pohlcuje vlhkost, zůstává pokožka suchá a mikroby se na ní nerozmnožují. Výrobek nezapáchá, přirozeně dýchá. O kvalitu vlněných výrobků se od roku 1964 stará mezinárodní organizace Woolmark. Těm nejlepším propůjčuje svoji pečeť. Ta je vskutku osvědčením nejvyšší jakosti vlněného výrobku. Také se stará o další vývoj, marketing, propagaci, pořádá soutěže o nejlepší vlněný výrobek z hlediska funkčnosti i designu. Woolmark má kolébku, logicky, v Austrálii.
Pro čistírny budou tyto staronové materiály a drahé výroky novou výzvou. Na štěstí máme recept. Ve většině případů dobře vyhoví mokré čištění.
-izk-