Je PER nebezpečný?

PER (perchloretylén) je nejúčinnější čistírenské rozpouštědlo a čistí se v něm celosvětově přes 80% zboží. Je levný, nehořlavý, výtečně čistí, dobře se filtruje a destiluje, nerozpouští se ve vodě, je 1,6-krát těžší než voda a dá se od ní dobře oddělit. Samé výhody! Ale nemá na růžích ustláno. Již přes 30 let je terčem útoků pro svou toxicitu a nepřátelskost k životnímu prostředí. Antikampaně začaly v USA, vedly se nekompromisně a podpásově, často se lživou argumentací. Americký tisk třeba varoval občany před tím, aby společně vezli v autě vyčištěné oděvy z čistírny a nákup ze supermarketu, protože prý PER ze zboží proniká do potravin a činí je nepoživatelnými! To je naprostý nesmysl a lež, ale k podlomení důvěry stačí. Protiargumenty v Evropě přebralo Německo se silným zeleným hnutím a také Rakousko. To bylo před lety svědkem vypjaté nenávistné kampaně proti PER a čistírnám vůbec. V čem je podstata těchto útoků?

PER je chlorovanou látkou, která se v přírodě nevyskytuje, vymyslel a vyrobil ji člověk.  Proto příroda nemá mechanismus k jeho eliminaci a také proto v ní dlouho přetrvává. Navíc je dobře rozpustný v tucích a ukládá se na dlouho v tělech živočichů. To je nanejvýš podezřelá vlastnost související s toxicitou pro zvířata a lidi. Podle našich předpisů, harmonizovaných s předpisy EU, jde o látku zdraví škodlivou, nebezpečnou pro vodní organismy, karcinogen skupiny 2A. To znamená, že je pravděpodobně pro člověka karcinogenní. Třeba dodat, že existuje nespočet studií, které měly tuto vlastnost dokázat, ale lidská karcinogenita se nikdy neprokázala. Pro koncentrace PER v pracovním a životním prostředí existují přísné limity. Dráždí pokožku a sliznice, je neurotoxický a při vdechování způsobuje obluzení, ztrátu vědomí a posléze smrt. Taková událost byla kdysi zaznamenána v rychločistírně ve Vídni. Zaměstnanci odešli na oběd, zůstal jen majitel a ten zjistil masivní únik PER z prasklé nádrže. Začal hadrem PER uklízet, ale koncentrace par byla tak vysoká, že po nadýchání ztratil vědomí a po návratu ho spolupracovníci našli již mrtvého. Podcenit účinky PER by bylo chybou. Ve stojaté neprovzdušněné vodě je jeho poločas rozpadu dlouhý, 6 let. Ve vzduchu se fotochemicky odbourává přibližně za 5 týdnů. Lehko proniká do půdy, je v ní mnohem pohyblivější než voda a šíří se na kilometry daleko. Tak byly v 80. letech minulého století těžce kontaminovány studny rodinných domů v západních Čechách PER, který pocházel z čistírny v Přešticích. Důvodem bylo naivní skladování chladící vody s vysokým obsahem PER v obyčejné studni. Z té PER unikal přes cihlové ostění do půdy a šířil se dál. Sanace stála miliony a čistírna byla nakonec zrušena. Trable s PER si užila i slovenská Ilava. Tam se PER dostal do rozvodů pitné vody velkého sídliště z malé čistírny. Jak? Praskl přímo na vodovod napojený vodní chladič v pracovní nádrži starého stroje a pojistný ventil selhal.

Jak vůbec se PER v čistírenství objevil? Až do roku 1930 se šmahem čistilo v benzinu. Ten byl požárně extrémně nebezpečný a hledalo se proto bezpečnější rozpouštědlo. Do výzkumu se zapojila mj. firma Wacker Chemie AG a výsledkem byl objev trichloretylénu (TRI) a perchloretylénu (PER). Wacker dodnes existuje, má sídlo v Mnichově, 17 000 zaměstnanců a roční prodej 5-6 mld. €. Do čistírenství se dostal nejdříve TRI, ale pro svoji agresivitu vůči materiálům a textiliím a také vyyší toxicitu ustoupil PER. V ČR byl první čistící stroj na TRI vyroben pražskou firmou Karellstern ve 30. letech a instalován v čistírně Moudrý. Éra PER začala v Evropě ve 30. letech minulého století, u nás až po 2. světové válce. Pamatuji čistírnu, která na Slovensku ještě v roce 1978 čistila vojenské ošacení v TRI. Čistírenský business v následujících letech PER zcela ovládl.

Čistírenské stroje prošly v uplynulých letech obrovským vývojem, který vedl k radikálnímu snížení spotřeby PER. Když jsem před lety přišel do oboru, byla běžná spotřeba 12-15% na hmotnost vyčištěného zboží. Vůbec si dnes nedovedeme představit, že by na každých 100 kg zboží kamsi zmizelo 12-15 kg PER! Dnešní spotřeby jsou méně než 1 kg na 100 kg oděvů. Neexistuje žádný jiný obor, který by snížil spotřebu rozpouštědla 15x. Přesto útoky na čistírny pokračují a třeba na webu Ekoporadna si můžete i dnes přečíst, že „PER silně zatěžuje ŽP a proto bychom se měli chemickému čištění textilií pokud možno vyhnout“. Nemyslím si to. Pokud se s PER zodpovědně a šetrně manipuluje, není o nic nebezpečnější než řada jiných chemických látek, které nás v životě provázejí. Přesto je docela možné, že jeho dny jsou spočítány. USA vylučují PER z čistíren v obydlených částech měst do roku 2020, v Kalifornii platí zákaz jeho používání od roku 2023. V Evropě s omezováním PER od roku 2022 již začala Francie.

-izk-

 

Komentujte

  Odebírat  
Upozornit na
ČISTÍRNA-KVALITNĚ.CZ