Udržitelnost v prádelenství, ano nebo ne?

Slovo „udržitelnost“ se skloňuje v posledních pár letech opakovaně. Je totiž existenčně spojeno s bytím lidstva. Teď poněkud ustoupilo pojmům covid, Ukrajina, sankce, zdražování, ale nezmizelo. Pohovořme si o něm. Co ta udržitelnost vlastně je? Jednoduše: schopnost systémů trvale fungovat. V našem případě chceme, aby dál fungovala lidská společnost, aby se dařilo budoucím generacím, i když lidí bude pořád víc a víc a zdrojů méně a méně. Musí fungovat ve všeličems, v ekonomice a produkci (především), politice, ekologii, kultuře aj.

Znamená také, že nežijeme z podstaty, ale jen z úroků. Tu podstatu musíme zanechat příštím generacím. Máte-li uložené peníze v bance, můžete úroky čerpat, jak chcete. Sáhnete-li však na základní vklad, přijdete posléze i o úroky. Udržitelnost závisí na postojích a chování lidí. A to opět závisí na jejich informovanosti. Lidé musí vědět, co je to udržitelnost a proč je důležitá. Jakási statistika uvádí, že 73% lidí je ochotno změnit návyky, pokud tím sníží svůj negativní vliv na ŽP. Ochota lidem neschází, pokud ví, oč jde. Proto vznikl pro prádelníky tento text. Polovina populace už o udržitelnosti slyšela. Nejvíce vzdělanci a mladí lidé. Rozhodují ovšem postoje podniků a jejich managementy. Docela svítá, přes 20% globálních firem s ročními tržbami přes 14 miliard USD se hlásí k udržitelnému podnikání. 

Ale vraťme se k našemu podnikání. Kolik přesně prádelny vyperou, nikdo neví. Odhaduje se, že na světě existuje na 10 000 prádelen, které perou více než 3 t/den. To by znamenalo 10 -20 mil. tun prádla za rok. Navíc, mnohem více se vypere v domácnostech. Kapka v moři celosvětové produkce, ale přesto se k udržitelnosti hlásíme i my. V čem? V efektivitě čerpání zdrojů, energie, vody a detergentů. Nepřímo v praní udržitelných textilií. O ty se musí postarat textilní průmysl. On o tom ví a snaží se, ale přechod na nové výrobky a technologie není jednoduchý. Nižší spotřeby všeho, co prádelny a čistírny potřebují, je zaručená cesta k nižším provozním nákladům a majitelé to vědí řadu let. A přiměřeně se také chovají. A je úplně jedno, zda je primární motivací udržitelnost nebo úspora nákladů. Spotřeby v prádelnách a čistírnách se v posledních 10-20 letech snížily neskutečně, úplně všeho.

Sotva je jiný obor, který by se prádelenství v úsporách vyrovnal. O udržitelnosti se prvně mluvilo na mezinárodní konferenci v Rio de Janeiro v roce 1992 s tím, že jsou tři jeho základní sloupy: ekologický, ekonomický a sociální.

Platí dodnes s rozšiřováním pojmů tak, jak rostly o problému informace. V prádelenství k efektivnímu čerpání zdrojů přidejme ještě dopravu. Bez ní se prádelny neobejdou a ve velkých prádelnách nákladní flotila najezdí i miliony kilometrů za rok. Efektivitě dopravy se zatím nikdo zvláště nevěnoval a omezili jsme se na auta s naftovými motory, které mají menší spotřebu než vozy benzinové. Alternativ je více a nabízí se úvahy o elektropohonu. Dodávky s elektrickými motory na trhu už jsou a pro svoz a rozvoz prádla možná řešení ideální. Třeba ve velkém Londýně je rozvoz zboží všeho druhu závislý jen na elektrododávkách. Nafta a benzin do města nesmí.

Střediskem zasloužené pozornosti jsou udržitelné textilie, například jejich recyklace. Větší počet lidí znamená větší spotřebu textilních surovin a ta do nekonečna růst nemůže. Na pořadu dne je recyklace. Není zatím uspokojivě vyřešena a největší brzdou je v pravdě nekonečný počet výrobků z různé kombinace textilních surovin a s tím spojené nevyřešené uspokojivé třídění. Bez vytřídění na jednotlivé druhy nelze druhotnou surovinu zpracovat. Zatím vysněným ideálem je úplná recyklace textilií! Po jejich odnošení se znovu zpracují na plnohodnotný výrobek. Nevznikne žádný odpad, vše se recykluje. Takovou technologii zatím lidstvo nemá, ale intenzivně se na ní pracuje.

Jako obor jsme závislí na svých dodavatelích. Nakupujeme nové stroje, pravidelně chemii, energie, vodu. Za léta činnosti si každá prádelna ustálila síť dodavatelů. Vazby na ně máme pevné a často se dlouholetý obchodní styk transformoval na přátelství. Podívejme se, hodně zkráceně, jak se na udržitelnost dívají největší prádelenské dodavatelské firmy a jejich představitelé. Kempmann (Aliance Laundry): „jsme hrdí na naše technologie, které šetří miliony litrů vody a snižují produkci CO2“. Ziermann (Böwe): „naše stroje šetří energii a vodu“. Wach (Büfa)“ „udržitelnost je zákonem ve všech rovinách naší činnosti“. Bostoen (Christeyns): díky našim technologiím jsou naši zákazníci schopni masivně snížit spotřebu vody a energií“. Vestra (CHT): „udržitelnost je zakotvena ve všech našich vizích“. Evrard (Ecolab): „udržitelnost je jádrem cílů Ecolabu“. Richter (Electrolux): „udržitelnost je náš základní stavební kámen“. Sukup (Jensen): všichni pracovníci firmy pracují tak, aby naplnili očekávání současné generace bez ohrožení generací příštích“. Tina Kannegiesser (Kannegiesser): pro naše zákazníky je udržitelnost hodně důležitá, a proto je i pro naši firmu základním kamenem strategie“. Zeck (Kreussler): „excelentním podílem na udržitelnosti je naše součinnost na vývoji mokrého čištění“. Arendes (Miele): „slovo udržitelnost je odjakživa spojeno s naší firmou“. Freitag (Multimatic): „pomáháme výrobcům na trhu etablovat rozpouštědla slučitelná s ŽP a naší hlavní prioritou je udržitelnost“. K udržitelnosti se hlásí úplně všichni. Dobrovolně a bez nátlaku. Žádná bublina, realita. Důležitá pro budoucnost. A my se chovejme v prádelnách také tak!

                                                                                                                                             -izk-     

0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments