Jak je to s hygienou při chemickém čištění?

Čtenáři asi šmahem vědí, že praní je hygienický a dezinfekční pochod a vyprané prádlo je hygienicky čisté. To znamená, že neobsahuje žádné patogenní mikroby a počet ostatních je mnohonásobně řádově snížen. Na hygienu praní se klade v posledních letech obrovský důraz a existuje řada kontrolních metod, kterými se sleduje hygienická úroveň prádelen. Je to nový fenomén, v učebnicích prádelenství, starých 30-40 let, se ještě o hygieně nepsalo nic. A celkem logicky nás napadá, jak je to s hygienou v chemických čistírnách, porovnáme-li je s prádelnami.

Z porovnání nevyjdou čistírny dobře. V praní jsme dlouho prádlo vyvářeli a vysoká teplota spolehlivě mikroby hubila. Dnes pereme při teplotách nižších, ale detergenty obsahují látky působící dezinfekčně a i praní při 60°C je dezinfekční. To ovšem platí pro průmyslové prádelny, které perou za kontrolovaných podmínek a nikoliv pro praní v domácnosti. Ty si kupují prací prostředky bez jakéhokoliv dezinfekčního účinku v supermarketech nebo drogeriích. A pokud se ptáte proč, tak ty bezdezinfekční jsou levnější a lépe se prodávají. A hygieniky z tohoto faktu bolí hlava, protože se doma hodně pere jen při 40°C a o dezinfekčním praní nemůže být řeč. Čistilo se od jakživa při teplotách nízkých a navíc v lázni čistícího stroje schází chemie, která by hubila mikroby. Vyjímkou jsou dezinfekčně působící zesilovače v nabídce mnoha výrobců čistírenské chemie. Ale příliš se nepoužívají. U moderních strojů je ještě jedna cesta k zajištění vysokého hygienického standardu. Tím je do stroje vmontovaný silný zářič ultrafialového záření UV-C, kterým se nepřetržitě ozařuje čerpadlový okruh rozpouštědla v průběhu čištění. Funguje to, UV-C opravdu spolehlivě mikroby ničí a takové stroje jsou již na trhu.  V čistírně se sejde šatstvo od různých zákazníků a na některém opravdu mohou být i patogeny z potu, slin, moče či nosního sekretu nezdravého člověka. Mikroby se chovají jako velmi jemná pigmentová nečistota, jejich koktejl se rozptýlí ve stroji a částečně usadí na vnitřních plochách stroje a současně i na čištěném šatstvu. Protože jsou velmi malé, na filtru se zachytí jen menší část z nich. Nejlepší podmínky k množení mají tam, kde je vlhkost. A to je odlučovač. Musí se proto pravidelně čistit a je-li v něm vodní vrstva zakalená, tak ihned! Výživu pro bakterie obstará špína nebo i některé složky zesilovačů. Všeobecně obrovský vliv na bakterie a jejich existenci ve stroji má druh použitého rozpouštědla. Z tohoto hlediska víme, že prostředí PER pro ně není nijak výhodné a nemnoží se v něm. Naproti tomu v uhlovodíkových rozpouštědlech (a před tím v čistírenském benzinu) se za jistých okolností množit a přežívat mohou. Z hlediska vztahu k mikrobům a hygieně prakticky nevíme nic u plejády nových rozpouštědel, která pořád na trhu přibývají. Indikátorem bakteriálního znečištění je zápach. Dlouho nošené boty nebo propocené spodní prádlo zapáchá právě proto, že se v nich rozmnožily mikroby a jejich kolonie zapáchají. A to platí i pro kontaminované rozpouštědlo. Zapáchá-li, má provozovatel nejvyšší čas k zásahu do technologie.

V ČR žádné limity pro mikrobiologické znečištění čištěného zboží nemáme. Na rozdíl od praných textilií, u kterých je mikrobiologické znečištění normativně vymezeno a ve velkých prádelnách i pravidelně kontrolováno. V Německu ale např. dodržují zásadu, že zboží běžných zákazníků po chemickém čištění nesmí mít na povrchu více než 100 kolonie tvořících zárodků na 10 cm2 a přísnější limit platí pro šatstvo z domovů seniorů s hodnotou 50 kolonie tvořících zárodků. U nás nikdo nikdy tuto problematiku nezkoumal a jakýkoliv pohled na hygienickou realitu v čistírnách schází. Je-li to dobře, nebo ne, ať čtenář posoudí sám! Jistěže, zavedení kontrol a limitů by nebylo úplně jednoduché a něco by stálo. Ale zákazník by získal hygienickou jistotu o procesu, který si v čistírně zaplatil.

-izk-

0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments