Jsou to ty nejpůvodnější dopravní trasy člověka, už z období, kdy žádné cesty nebyly. Po vodě se vozilo zboží, později kanály přiváděly vodu do míst, kde chyběla, zavlažovaly pozemky. Je k neuvěření, že v Evropě je na 40 000 km vnitrozemských vodních cest. Nejvíce, 6 497 km, jich má Německo, následuje Británie s 3 922 km a Nizozemsko 2 084 km. Má ale nejhustější síť na 1 km2.
Největší evropské plavební kanály je středoněmecký Dortmund – Emže – Labe 325 km, hned za ním Mohan – Dunaj 171 km a následuje Novi Bečej, který spojuje Tisu s Dunajem v délce 148 km. Nejdelší evropskou splavnou řekou je Dunaj 2 381 km, po té Labe 905 km a Rýn 859 km. Některé vodné cesty už ani dopravě neslouží, jsou ale magnetem pro vodáky vzhledem k přírodním krásám okolí. Vodáckým rájem je např. Spreewald, biosférická rezervace Unesco. Nedaleko našich hranic. Má 276 km splavných kanálů a navíc hustou spleť cyklostezek kolem. Podobným vodáckým rájem jsou Mazury na SV Polska. Systém 2000 jezer od obrovských až po maličké s plochou 39 000 ha, kanály, řekami, říčkami, tábořišti, plážemi, bohatým ptačím životem, rezervacemi, nádhernou přírodou. Vodní ráj!
Archeologové objevili vesla stará 10 000 let a lodě 8 000 let. Historie plavby je stará a bohatá. Sílu toků nahradily plachty a nejnověji motory. Vodní cesty se zdokonalovaly stavbou kanálů a průplavů. Přírodní říční síť už v roku 1784 doplnil kanál Odra – Visla. Postupně byl propojen Rýn s mnoha okolními řekami, Dunaj s Rhônou, Marnou, Vezerou a do systému zapojen Neckar, Mohan, Ruhr aj. Vodních cest se vybudovalo na 3 000 km. I na jiných kontinentech, na Amazonce, Žluté řece, Mississipi. Vybudoval se 1869 Suezský mořský průplav a 1914 Panamský.
Zvyšoval se počet lodí na řekách i mořích a v roce 2006 bylo registrováno na mořích 49 000 plavidel s výtlakem 1,8 mld. tun. Z toho bylo 28% tankerů, 40% pro volně ložené zboží a 18% lodí kontejnerových. Než se podíváme na vodní cesty v Evropě, zasluhují zmínku obrovské kanály sovětské vykopané statisíci muklů ručně, když jedinou mechanizací bylo kolečko, hunty, lopaty a rýče. V táborech bývalo až 200 000 vězňů s úmrtností 20%. Tak byl vykopán kanál Volžsko-Baltský, 588 km dlouhý, dokončen v roce 1964. A také Bělomořsko – Baltský z roku 1933, dlouhý 277 km. Odhady říkají, že stavbu těchto kanálu zaplatilo životem nejméně 250 000 muklů.
Neradostná historie, ale pro bolševiky byl lidský život bezcenný. Předpokladem pro hustou síť kanálů je rovinatý, nízkopoložený terén, vodnatý, s řekami a jezery. Takovou zemí je Holandsko s neuvěřitelnými 6 211 km vodních cest. Bez přílišného množství plavebních komor, ale za to s mnoha mosty a cyklistickými trasami kolem. Lodí je všude mnoho, Holanďané vodu milují a žijí s ní. Dovolenou na kanálech nachází stále více Evropanů. Vodní cesty vedou přes početné PR s bohatým ptačím životem, jezera, památeční historická města. Kdysi mělo Holandsko přes 10 000 větrných mlýnů. Nemlely, ale čerpaly vodu. I ty lze z lodi obdivovat.
Ač se to na první pohled nezdá, Británie má 3 922 km vodních cest na řekách a kanálech. Jejich budování je spojeno s průmyslovou revolucí stejně jako parní stroj. Změna hospodářství vyžaduje přepravu mnoha zboží. Kůň na souši utáhne 1 t nákladu na vodě 30 t. Kanály se budovaly takovým fofrem, že sami Britové mluvili o „canal maniac“. První byl postaven již v roce 1756 pro dopravu uhlí do Manchestru a později až Liverpoolu. A po té mnoho dalších. Splavněny byly řeky Temže, Mersey, Trent, Severn. Později kanálový boom upadl a některá díla nebyla ani dokončena. V roce 1820 měla Británie 2 200 mil (3 500 km) kanálů. Temže je splavná na délce 285 km a Trent 195 km. Nejdelší kanál je Grand Union Canal od Temže do Brennfordu) 233 km. Leeds a Liverpool spojuje kanál v délce 204 km. Mnoho kanálů v Británii je šito na míru tzv. narrow boats.. To jsou pro nás podivné čluny široké jen 2 m, dlouhé 20 m, kdysi dřevěné a tahané koňmi, dnes ocelové s dieselovým nebo i elektrickým motorem, se sprchou, kuchyňkou, splachovacím záchodem a veškerým pohodlím. Slouží rekreačnímu provozu a trávení dovolených. Odhad zní, že je jich Británii na 30 000. Kormidelník je na zádi, loď řídí kormidelní pákou a příliš před počasím chráněn není. Rozměr člunů souvisí s velikostí plavebních komor.
Země s mnoha kanály a průplavy je Německo. S velkým řekami, Rýnem, Labem, Mohanem, Vezerou. Nejdůležitější a velké kanály jsou Středoněmecký, který spojuje průplav Dunaj-Emže s průplavem Labe-Havola, Dotmund-Ems, Rýn-Herne, Elbe Seiten kanal, Dunaj-Mohan. Jde o kanály rozměrově mnohem větší než anglické. Jeden z největších světových říčních přístavů je Duisburg na soutoku Rýna a řeky Ruhr s ročním objemem zboží 70 mil. zun. Naše osobní říční doprava je omezena hlavně na přehradní jezera, především vltavská a některé úseky řeky Labe a Vltavy, nákladní na řeku Labe.
Nelze ovšem opomenou populární rekreační vodní cestu, kterou je Baťův kanál podél řeky Moravy. Byl vybudován v letech 1934-38 jako cesta pro levný dovoz ligninu z jihomoravské pánve kolem Ratiškovic do Baťovy teplárny Otrokovic a pro závlahy polí kolem řeky. Začínal na výsypníku u Sudoměřic, kde se vagony vysýpaly do 200 t lodí a ty putovaly kanálem nebo řekou Moravou do 52 km vzdálené cílové stanice Otrokovice. Taženy původně koňmi, po té traktory a remorkéry před 13 plavebních komor s typickými baťovskými domky pro obsluhu. Nákladní provoz na kanálu byl ukončen v roce 1961 a rekreační provoz po nezbytných úpravách začal v roce 1995. Každý si dnes může vypůjčit loď (pro 7cestujících, odveze i kola, za 4 500 Kč/den) a putovat po kanále dle libosti. Kanál se má prodloužit, na jihu do Hodonína a na severu, po splavnění jezu Bělov, do Kroměříže. Plavba by tak byla ještě atraktivnější.