Trochu chemie s mýdlem

Každý mýdlo zná a slouží nám stovky let. Ale proč se liší konzistencí, vůní, tvarem, účinností? Jako u všeho, i u mýdla existuje zřetelná závislost na surovinách, které se použily při jeho výrobě. První a neopominutelnou surovinou jsou tuky. Těch máme obrovské množství druhů: živočišné loje a sádla, rybí tuk, rostlinné oleje bavlníkový, arašidový, řepkový, sojový, olivový, z palmy kokosové a olejové (palma olejová je novodobým morem, k vůli jejím plantážím mizí tisíce čtverečních kilometrů pralesů i se všemi živočichy) a jsou i tuky nevábné z kostí, mršin, kůží, jatečních odpadů. Na výrobu mýdla se mohou použít všechny, nežádoucích vlastností se umíme zbavit. Ta nejlepší toaletní mýdla se vyrábí ze směsi 20% kokosového oleje a 80% kvlitního loje. Tuky se získávají lisováním, odstředěním a extrakcí rozpouštědly (benzin, chlorovaná rozpouštědla). Za 2. sv. války tuky pro výrobu mýdla scházely (přednost mělo potravinářství) a mýdlo bylo hodně vzácný artikl. Druhou zásadní surovinou jsou alkálie. To je louh sodný a draselný anebo soli od nich odvozené, uhličitan sodný nebo draselný. Výroba mýdla není vůbec složitá: vaříte tuky s alkáliemi a po jisté době vaření mýdlo vysrážíte přídavkem kuchyňské soli (tzv. vysolení). Mýdlo zůstane plavat na hladině směsi vody a glycerinu. Pro tuto jednoduchou technologii máte plný internet návodů, jak doma vařit mýdlo. Dost dobře nevím, k čemu je  domavaření dobré, když si můžete v obchodech vybírat ze stovek nabídek mýdel vskutku krásných. U glycerinu malá zastávka. Je to rozhodující surovina pro výrobu dynamitu. Za Třetí říše (1933-1945) platily v Německu pro mydláře přísné regule pro jeho povinný odvod. Jakýsi Max Wunderlich ze Saska to neudělal a přidával glycerin do mýdla, aby bylo jemnější. Stíhal ho Říšský hospodářský soud a měl kliku, že se přestupek již nepovažoval za sabotáž Ríše. Při klasickém domácím vaření mýdla se tuky z jídel a masa odkládaly celý rok. Tuky se kazí, zapáchají, žluknou. Jsou v nich totiž bílkoviny, které podléhají skáze rychle a tuky na vzduchu oxidují. Věru nevábná surovina, na vaření mýdla ale dobrá. A s alkáliemi mělo lidstvo dlouho patálie. Jsou to chemicky připravované látky a ty jsme se naučili průmyslové vyrábět až v 19. st. Rozhodující byl objev belgického chemika Solvaye, který v roce 1865 objevil výrobu sody z kuchyňské soli a amoniaku přes kyselý uhličitan sodný.  Do té doby byli mýdlovařiči odkázáni jen na alkalický popel z mořských řas nebo rostlin či stromů a slámy. Nic moc účinná alkálie to nebyla, v mýdle zůstával nezreagovaný tuk, mýdlo se kazilo, smrdělo, bylo mazlavé a nevábné. Aspoň to doma vařené. Nevím, nevím, zda byste byli dost odvážní a použili při koupání. Ale po vesnicích se potulovali mydláři a svíčkaři a jimi nabízené výrobky byly snesitelnější. Kliku s alkáliemi měli staří Egypťané. Nedaleko Memfisu v údolí Dolního Nilu se nacházejí vysychající jezera a na jejich březích v kombinaci se sádrovcem a solí trona. To je přírodní hydratovaný kyselý uhličitan sodný s výhodou použitelný při vaření mýdla. A tak Egypťané vařili, díly troně, kvalitní mýdlo.

Do obchodních mýdel se ke zvětšení atraktivity ledacos přidává: barviva, léčiva, vonné přísady, plniva, glycerin, sloučeniny fosforu. A úhledně se tvaruje a balí. Čím si mýdlo získalo v minulosti konzumenty? Dobře pění, má vysokou smáčivost a dobré emulgační a dispergační schopnosti, dobře čistí a pere a není drahé. A proč dnes ztrácí kdysi neotřesitelnou pozici (chemických detergentů se vyrábí proti mýdlu dvojnásobek)? Špatně pere v tvrdé vodě, tekuté detergenty se přesněji a pohodlněji dávkují, ubývají některé přírodní suroviny, které chemie v mýdle nenahradí. Přesto všechno má kostka mýdla pořád nemalou přitažlivost a v žádné domácnosti neschází. Globální celosvětový trh s mýdlem přesahuje 88 mld. USD (2000) a na hlavu ročně se spotřebuje v západní Evropě 19,8 kg, v severní Americe 31,2 kg, ale v Africe jen 4,3 kg a Indii 2,8. Vskutku platí, že spotřeba mýdla je měřítkem civilizační vyspělosti národa. Největším světovým hráčem na trhu s mýdlem je britsko-holandský koncern Unilever, jehož výrobky kupuje asi 1,3 mld. lidí a má roční obrat přes 6 mld. USD.

-izk-

 

 

 

0 0 vote
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments