Perličky z prádelenství

Disney world je oblíbené výletní místo Američanů s milionovou návštěvností. Má svou vlastní prádelnu a každý den vypere 140 tun prádla pro zaměstnance a to i jejich spodní prádlo. Praní spodního prádla je v tomto zábavním parku neobvyklá tradice.

Za války Jih proti Severu vydělávaly vojenské pradleny víc než vojáci. Každý voják jim měsíčně platil 1-2 dolary a protože se staraly o 20-30 vojáků, přišly si měsíčně až na 60 dolarů. A to  tehdy byly veliké peníze. Náležitě se ovšem i nadřely, pralo se ručně na valše. Dnes mají armády pojízdné prádelny, které nejen perou, ale slouží i jako odmořovací stanice v případě radioaktivního zamoření lidí a techniky.

Průměrná americká rodina pere 8-10 náplní pračky týdně, což ji zabere asi 1,5 hod. času. Prádlo na šňůrách suší jen 20% Američanek, ostatní používají sušičky. Američan vydá na detgenty průměrně asi 50 USD ročně.

V srpnu 1776 okupovala britská vojska New York. Pro amerického velitele George Washingtona bylo můrou, že nevěděl o pohybech britských vojsk ve městě. Žádnpu výzbědnou službu neměl. Až v roce 1778 mladý důstojník Tallmedge zorganizoval skupinu přátel, kteří sledovali Brity. Mezi nimi byla i Anna Smithová, jejíž muž byl internován na vězeňské lodi a vypracovala systém, jak podle sušeného prádla na šňůrách předávat americkému vojsku informace.

Oba největší evropští výrobci prací techniky startovali ze skromných začátků. Firmu Kannegiesser založil jako konstrukční kancelář vysloužilý vojenský letec Herbert Kannegiesser 1915-1974). Skvělý technik. Posléze měl dílnu v dřevěné kolně se 4 dělníky. Jensen začínal v dílně pro strojní servis na ostrově Bornholm pod taktovkou Jorn Munch Jensena (1932-2012) s 1 zaměstnancem. Dnes jsou to firmy s 1 500 zaměstnanci, mnoha závody na celém světě a příjmy kolem 250 mil. Euro ročně. S obrovským kreditem.

Největší prádelna pod širým nebem je indická Dhobi Ghat v Mombai. Již 130 let 7 000 lidí a celé rodiny perou až 20 hodin denně ručně na 100 000 indických oděvů lakh v betonových kádích. Rodiny, které v areálu prádelny žijí a bydlí. Prádelna je obrovská turistická atrakce a ročně se z vyhlídkové terasy chodí na praní dívat statisíce návštěvníků.

Borskou věznici znáte z tisku a TV. Je určena pro 1 200 vězňů a byla postavena v roce 1878 a má zajímavé architektonické řešení ve formě osmicípé hvězdy. Vězně hlídá 5 strážných věží a zdi vysoké 7 m. Má vlastní velkou prádelnu, která byla v roce 2018 zevrubně rekonstruována. Má slušnou kapacitu v praní a nové pračky 1×120 kg + 2×28 kg, tzn. skoro 1 t/den.

K objevu syntetických detergentů vedl za 1. sv. války nedostek mýdla. Chyběly tuky k jeho výrobě. Vynález byl dílem německých chemiků, ale v průmyslové výrobě se uplatnil až asi o 30 let později. K nebývalému rozmachu výroby chemických detergentů došlo až po 2. sv. válce. Dnes se jich vyrábí mnohem více než mýdla.

Astronauté likvidují špinavé oděvy tak, že je nechají shořet v zemské atmosféře při sestupu. NASA si ale myslí, že v budoucnu se využijí jako medium ke kultivaci rostlin.

Pár historických faktů: kovovou žehličku vynašli Číňané před více než 1 000 lety. První pračku sestrojil anglický vynálezce H. Sidgier v roce 1782, ale k masové výrobě došlo v USA až po roku 1910. Pračky se jmenovaly Thor. První žehlící prkno bylo patentováni v USA v roce 1858.

Moderní prádelenské technologie šmahem pocházejí z USA, kromě tunelových praček, které mají původ v Německu.

Nukleární ponorky mají vlastní malou prádelnu. V menších klasických se špinavé prádlo shromážďuje v nepromokavých vacích, odkládá a ošetří až po návratu ponorky z mise v domácím přístavu. Velké ponorky si mohou prádelnu dovolit, protože mají i velké kapacity na odsolení mořské vody a dost vody  na praní.

Za nelítostné války v Severním Irsku se Angličané pídili po výrobcích bomb. Jakousi chytrou hlavu napadlo zřídit veřejné pradlenky a zatím, co se prádlo pralo, zbývající se tajně detekovalo na stopy výbušnin. Příjmové lístky byly barevně odlišné a bydliště se podle nich dalo zjistit. Vskutku prádelny pomohly identifikovat mnohé výrobce bomb a teroristy.

Kdo z vás ví, že prádelna Chrištof je jediná z mnoha tisícovek předválečných, kterým se podařilo přežít válku a znárodňování? Všechny ostatní zanikly. Chrištof je největší prádelenská firma u nás. Kolik v ČSR původně bylo prádelen nevíme, ale znárodněním zlikvidovaných živnostníků bylo na 360 000.

Z celé domácnosti se na praní prádla spotřebuje jen 21% vody. Nejvyšší nároky na spotřebu mají splachovací záchody. Spotřebují 41% vody. Vidíte, kolik by se šetřilo splachováním „šedou“ vodou (z nádobí, mytí, sprchování)! Experimentálně v cizině v některých domech již rozvody šedé vody mají.

V americké armádě nenastoupí žádný voják do letadla bez vaku na prádlo. Tak totiž Amíci nazývají padák.

Víte, jak kdysi posádky a cestující na plachetních lodích prali prádlo? Strčili ho do děrovaného pytle a ten tahali na laně mnoho hodin za lodí. Dnes jsou na výletních lodích prádelny s kapacitou větší než 10 t/den a s tunelovými pračkami.

Pokud se vám v noci zdá, že perete prádlo, prý to znamená, že chcete očistit svůj imidž v očích druhých, sníte-li o tom, že pro vás pere někdo druhý, potom rád perete cizí prádlo a miliujete klepy a konenčně zdá-li se vám, že porádlo třídíte, snažíte se porozumět vlastním pocitům a utřídit si myšlenky.

V 18. st. chudina prala prádlo ve směsi popela a moče. O 100 let později se v Británii zásadně pralo v pondělí. Proč, nikdo dnes neví. Praní byla především mužská práce. Technologie praní v moči ale sahá až do starého Říma.

Lidstvo čeká nedostatek vody a bez vody se prát nedá. Jediná odzkoušená technologie, která pere s menším množstvím vody je XEROS. Pere se ne ve vodě, ale v navlhčených PAD kuličkách, které na svém povrchu špínu absorbují. Funguje v JAR, Kalifornii a Arabských emirátech.

Pamatujete ještě na mazlavé mýdlo? Prodávalo se v plechovkách a kbelících, vypadalo nevábně, ale pralo výtečně. Nescházelo v žádné dílně. Tak to se lišilo od tvrdého jádrového mýdla jen louhem použitým ke zmýdelnění tuků. U tvrdého je to louh sodný, u mazlavého louh draselný. A protože jediná alkálie k vaření mýdla v minulosti byl rostlinný popel a ten obsahuje především draslík, byla mýdla našich prababiček nevábné páchnoucí mazlavé směsi. Z 1 tuny spáleného dřeva bylo 2-15 kg popela. Sbíral se jako vzácnost celý rok.

-izk-

 

 

0 0 vote
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments