Uhlíková stopa

To že dochází ke klimatickým změnám, vidí každý. Nedostatek vláhy a vyschlé potoky, mírné zimy a málo sněhu, naopak lokální bouřky a přívaly vody a bahna, globálně tání ledovců, ničivá tornáda v Americe, růst hladin oceánů. Proč? Dnes většina vědců nepochybuje o tom, že změna je spojena s rostoucí koncentrací tzv. skleníkových plynů v atmosféře, především oxidu uhličitého. V důsledku lidské činnosti. Především jde o spalování fosilních paliv. Ročně spálíme 5 mld. tun uhlí, 4 mld. t ropy a 3 mld. t. zemního plynu.

Ale úplně každá lidská činnost, výroba, produkce, chov, doprava, obchod, jídlo, ošacení, je spojena se vznikem oxidu uhličitého. A suma všech těchto činností znamená obrovské množství oxidu v ovzduší. Ročně 40 mld. tun CO2. Jen naše malá republika ho vypustí 75 mil. tun. S tím si Země nemůže poradit a koncentrace roste. Měří se v jednotkách zvaných ppm. Byla-li na začátku průmyslové revoluce 280 ppm, dne přesahuje 400 ppm. Růst 41%. A koncentrace roste dál. Proč? Země se zbavuje oxidu tak, že je pohlcován stromy, lesem, zelení. Ta ubývá takovým tempem, že z původní plochy tropických deštních pralesů 16 mil. km2 jich zůstalo jen 6,2 mil. km2, ani ne 40%. Klimatologové předpovídají, že v roku 2064 bude ze všech pralesů jen vyprahlá křovinatá pláň. Zmizí i se zvířaty. Hodně oxidu pohltí oceány. V této souvislosti se projevují dva protichůdné vlivy. Tím, jak roste koncentrace ve vzduchu, zvyšuje se jeho pohltivost vodou. Ale pokud roste teplota vody (neboť roste teplota ovzduší), pohltivost se znenšuje. Převažuje jev první a projevuje se pozvolným okyselováním mořské vody z pH 8 směrem k hodnotě pH 7. To má katastrofální vliv na život v moři, především na korálové útesy, ale i na další formy života.

A teď něco k tomu, jakou má uhlíkovou stopu naše činnost.:

Spálením 1 kg hnědého uhlí vznikne 1,92 kg CO2, 1 l benzinu 2,29 kg, 1 l nafty 2,60 kg, 1 kubíku zemního plynu 2,52 kg, a při výrobě 1 kWh elektrické energie průměrně (záleží na palivu) 1,12 kg. A jak je to s praním? Závislost na teplotě lázně je na snadě, ale mnohem vice oxidu vyprodukuje sušení. Pro jednu náplň pračky (kolik to je kg, žel zdroj neuvádí, snad 5 kg) se udává při 30°C 0,6 kg CO2 (100%), při 40°C 0,7 kg CO2 (117%), při 50°C + sušení v sušiči 2,4 kg CO2 (400%) a při 60°C praní kombinovaném se sušením v jednom stroji 3,3 kg CO2 (550%). A v Americe má sušičky 79% domácností, což znamená prakticky každá domácnost, která má pračku. A jak je to s výrobky kolem nás? Láhev vína znamená 1040 g CO2, knika s přebalem 1000 g, 1 litr benzinu 3150 g, 1 kg tvrdého sýra 12 000 g, uvaření 1 litru vody v konvici 70 g, sledování TV 1 hodinu 88 g, operace srdce 1,1 t, stavba rodinného dome 80 t, nové lepší auto 35 t a výchova dítěte 373 t. U textílií výroba 1 kg bavlny 8 kg, vlny 5,48 kg, PAD 5,43 kg a PET 5,55 kg CO2. Konzument, který má rád maso přispěje denně uhlíkovou stopou 7,19 kg CO2, ten kdo upřednostňuje zeleninu jen 4,67 kg. Létáte-li letadlem na delší vzdálenosti přispíváte 113 g/km, jezdíte-li novým autem 127 g/km, hybrid vyprodukuje jen 92 g/km, ale náklaďák kolem 300 g/km.

Chceme-li stopu snížit, určitě pomůže snížení spotřeby energie každého lidského jedince. Uhlíkové stopy jsou již vypočítány u tisíců výrobků a činností a seřazeny do tabulek. Navíc jsou k disposici tzv. kalkulátory, pomocí kterých si může každý sám uhlíkovou stopu vypočítat. Je dobře, že lidstvo se konečně s problémy emisí oxidu uhličitého vážněji zabývá, protože vysoké koncentrace nás vskutku ohorožují. 

                                                                                             

0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments