Pár zajímavostí z prádelenství

Náklady na praní v celém světě pořád rostou. Nejvíce náklady mzdové, což souvisí i se zvyšováním minimální mzdy. Od roku 2010 do roku 2018 vzrostly prací náklady o 17 %. To není málo a nedivte se, že prádelny musí také reagovat úpravou cen.

Alergie se stávají stále větším problémem moderní společnosti. Nikdo přitom neví proč přesně a proč jich přibývá. V Evropě trpí alergií 10-20 milonů lidí. Příčinou mohou být i některé složky potravin a potravinářské prádlo musí být práno s největší pečlivostí a zárukou, že v něm žádné stopy podezřelých látek nezůstaly. I z tohoto hlediska se průmyslové prádelny kontrolují.

V USA se za den vypere a vyčistí 142 tun prádla a kolem 30 000 oděvů. V oboru je zaměstnáno přes 200 000 lidí. V USA se prodá ročně více než 10 mil. domácích praček a týdně se vypere na 660 milionů jejich náplní. Použivání sušiček je samozřejmostí a má je více než 80 % domácností (v Tálii třeba jenom 4 %). Oblíbené jsou samoobslužné landromaty. Těch je v USA na 30 000 a ročně generují 5 mld. USD zisku. Ale v USA také na skládkách ročně skončí kolem 12 mil. tun vyhozeného šatstva. Nedivte se, že se proto stále častěji mluví o recyklaci textilií

Sotva víte, že bavlny je na světovém trhu stále nedostatek a její cena proto roste. Úsilovně se proto hledá náhrada. V současnoti se jí vyrobí asi 27 mil. tun ročně v hodnotě 6 mld. Euro. Pěstování spotřebuje obrovské množství vody (proto vyschlo Aralské jezero) a pesticidů (jen v Indii jsou zaznamenávány stovky tisíc otrav pěstitelů ročně). Nedějnou náhradou by mohlo být rakouské vlákno Lyocel vyrobené ze základní obnovitelné suroviny, totiž dřeva. Výroba je ekologická, nevznikají nebezpečné odpady a vlákno má vesměs lepší vlastnosti než bavlna. Největším výrobcem je rakouská firma Lenzig, která vlákno produkuje pod obchodním názvem Tencel. Výroba se ale rozšiřuje i do jiných evropských států. Tencel se kombinuje s jinými textilními materiály.

V arabském Dubai otevřeli nedávno novou velkou prádelnu, která pere prádlo z místních hotelů a vypere až 150 tun prádla za den. Prádelna je vysoce mechanizovaná a strojní zařízení dodal španělský Girbau. Je to pro něj hodně významná zakázka. Později by měla přibrat i zdravotnické prádlo.

Pokud jsme v prádelnách potřebovali cokoliv dezinfikovat, spoléhali jsme se výhradně na chemickou dezinfekci. Teď nastupuje i dezinfekce fyzikální. Opírá se o velmi účinné UV-C záření, které spolehlivě hubí mikroby. Zářiče mohou být v prádelně všude tam, kde neohrožují perzonál a zářením obsáhnou dezinfikovanou plochu. Fungují bez obsluhy. Zářiče úspěšně projektuje a dodává německá firma Zoellner. Jsou účinné i při dezinfekci vody, jak technologické, tak i odpadní.

I v prádelenství se diskutuje o životním prostředí a často se porovnává praní v domácnosti s praním průmyslovým. Studie ukázala, že pokud vyperete asi 1 kg pracovního oblečení (kalhoty + halena) oběma způsoby, potom průmyslové praní šetří 52 % primární energie, potřebuje o 72 % méně vody a 85 % méně detergentů a vyproduikuje o 36 % méně emisí oxidu uhličitého.

Víte, jak se vyvíjely pračky? První popis modernější pračky je z roku 1870, válcový ležatý buben se stal obvyklým asi od roku 1900. Prvotním materiálem bylo dřevo. Pračky s vnitřním perforovaným a vnějším pevným bubnem se do praxe dostaly ve 20. letech minulého století. Pračky s odstředěním jsou o 40 let mladší a na jejich vývoji se podílely především americké firmy Braun a Milnor. První vysoce výkonné tunelové pračky přišly na evropský trh v roce 1961 a byly od firmy Engelhardt+Főrster.

IZK

Komentujte

  Odebírat  
Upozornit na
ČISTÍRNA-KVALITNĚ.CZ