Prádelenské technologie-kuriozity ?

V tomto článku jsou popsané nové ( i starší ) prádelenské i čistírenské technologie, které u nás jsou zatím nepoužívané. Rozšíří se, nebo o nich budeme psát jako o kuriozitách ?

 

Rozšíří se v evropských prádelnách ozon?

Nikdo mně zatím nevysvětlil, proč v severní Americe je na 7 000 ozonových prádelen, v Británii 2 000 a v Evropě skoro žádná. Takže ozon je dobrý jenom pro USA a Kanadu a Evropě škodí? Proč a jak? Je to nemístný konzervatizmus Evropanů nebo stupidita? Jsme tak ve výrobě a použití v zajetí starých technologií, že o nové nestojíme? Neoddiskutovatelně je ozon nejsilnější oxidační činidlo, které lidstvo zná. Proto hubí plísně, mikroby a viry, proto odbarvuje a proto pere. A pere při pokojové teplotě a úspory tepla jsou až 80%ní. A v době koronovirové může sloužit i k účinné dezinfekci místností. Ozonový generátor je dnes běžné zařízení a dá se koupit za nevelký peníz. K podrobnostem o užívání jsou čtenářům k dispozici jiné texty a nebudeme se opakovat.

 

Bublinky v čistírně.

Vždy, když vidím zákazníky nakupovat těžké balíky bublinkových vod, si říkám: jestlipak víte, že v milonech spojených bublinek se dá vyčistit váš kabát? Ano, jde o chemické čištění  v oxidu uhličitém.( Viz ZDE) O oxidu se mluví spíše nechvalně v souvislosti s oteplováním Země a s klimatickými změnami. Nabývají znepokojující rozměry a nikdo neví, jak skončí. Začátky oxidu uhličitého v čistírenství jsou spojeny s patentem americké firmy Hughes v roce 1996. Pustila se do práce a výsledkem byl první, nepříliš dokonalý čistící stroj na tekutý oxid uhličitý představený veřejnosti o 3 léta později. Po oxidu se poohlížela i Evropa a v roce 1993 vznikla u VÚ Hohenstein odborná skupina řešící nové čistící medium a odpovídající čistící stroj. Američané i Evropané naráželi na společný problém: účinnost čištění v CO2 je velice malá a čištění bez zesilovačů není vůbec možné. Paralerně se tedy pracovalo i na zesilovači. V Evropě bylo hotovo v roce 2004 a veřejnosti byl představen životaschopný čistící stroj i s odpovídající chemií. Dnes je situace taková, že v USA jsou v provozu stovky strojů, v Evropě pár. Problémem je cena. Oxidový čistící stroj pracuje s provozními tlaky kolem 60 barů a musí být řešen důsledně jako tlaková nádoba se všemi k tomu patřícími náležitostmi. Výsledek? Cena asi 10x vyšší než pro jakýkoliv jiný čistící stroj, někde kolem 10 milionů korun. Která čistírna si takovou investici může dovolit? CO2 ale čistí velmi šetrně a citlivé materiály přímo ideálně.

 

Prosadí se v prádelnách reverzní osmóza?

Reverzní osmóza (RO) je mikrofiltrační metoda při které membrána s jemnými póry zachytí kromě rozpouštědla (vody) prakticky vše. Čistá voda za membránou je permeát (až 80%), před membránou zůstává koncentrát (20% a více). Membrány pro RO jsou různého tvaru, většinou z acetátové celulózy, polysulfonátů a materiálů kompozitních. Otvory v membráně mají velikost řádově jen desetitisíciny mikronu. Tlaky nutné k přechodu přes membránu jsou 50-80 barů. V prádelenství se původně s RO počítalo k čištění odpadních lázní, s tím, že by se mohlo recyklovat až 80% vody. Technologie se zatím neujala, není v současnosti ještě ekonomicky zajímavá. Přesto ale již 5 českých prádelen RO má, ale k úpravě technologické vody. Má to logiku, voda po RO je „hladová“, neobsahuje žádné rozpuštěné látky a dychtivě rozpouští vše, s čím přijde do styku. Tedy i nečistoty na prádle, také ovšem mnohé materiály konstrukční. Je tedy korozivní, agresivní, což ale obrovská prací schopnost vyvažuje. RO z vody odstraní veškeré soli (uhličitany, sírany, křemičitany), ionty kovů (Ca, Mg, Na, K), organické látky, detergenty, barviva aj. V souvislopsti s RO stojí za zmínku, že Švédové nedávno publikovali technologii Swatab, což je dodatečná RO úprava vody pro domácí pračky s tím, že má po úpravě výteční prací vlastnosti. Úpravna je v úhledné skříňce, která se postaví vedle pračky.

 

Je technologie Xeros budoucností praní?

K neuvěření! Po tisící letech nás někdo nutí věřit, že nemáme prát ve vodě, ale v plastových kuličkách. Ten někdo je profesor univerzity v Leedsu Stephan Burkinshaw, chemik a specialista na plastové polymery a přenos barev a jeho technologie se jmenuje Xeros. Zjistil, že PAD má výtečné adsorpční vlastnosti a vychytá špínu stejně, jako ji voda rozpustí a odplaví. V jeho 25 kg pračce je 1,4 milionu navlhčených kuliček (voda funguje jen jako lubrikant) PAD o průměru 3 mm, co je asi 50 kg. Kuličky se točí s prádlem v pračce a špína se adsorbuje na jejich povrchu. Po skončení praní se buben roztočí na opačnou stranu a kuličky z bubnu a prádla vypadnou do zásobníku. S účinnosti 99,99%, takže skoro všechny, a ty co zůstanou, se z prádla vytřepou. Tam se očistí a připraví k dalšímu použití. Životnost kuliček je 500 cyklů. A proč si to mistr Stephan vymyslel? No přece k vůli vodě, které je čím dál tím méně. Jestli mluví TV pravdu (o čemž silně pochybuji), tak v ČR byl 2019 nejsušším rokem za posledních 500 let. Xeros šetří nejméně 75% vody, 50% energie a 50% detergentů. Prodaly se už stovky praček do zemí, kde voda chybí nejvíc: do arabských emirátů, Kalifornie a JAR. Pere v nich třeba světoznámý hotelový řetězec Marriott. A co dál? Na stole je vývoj velké průmyslové pračky na 50 kg zboží a naopak i pračky malé pro domácnost. Uvidíme, jak se zadaří.

 

Identifikační technologie a prádelny 4.0, aneb co nás čeká? 

Identifikace prádla čipováním bude pokračovat a stane se standardem. S čipy UHF o frekvenci 860 MHz, maličkými, výkonnými, spolehlivými. Zopakujme, jak fungují: čtečka vyšle do okolí elmag signál. Čip ho zachytí a nabije s ním svůj napájecí kondenzátor. Pošle jako odpověď svůj signál ve formě jedinečného 96bitového čísla obsahujícího všechny informace. Čtečka ho přečte a uloží do paměti. Identifikace bude předpokladem smart prádelny, tedy chytré prádelny. Tou bude synchronizovaně procházet tok prádla a informací a od něho se bude odvíjet automatické řízení procesů. A to bude drobný krůček směrem k průmyslu a prádelnám 4.0 se senzory, čtečkami, informacemi, inovacemi, internetem věcí, robotitací, umělou inteligencí a automatizací. Prádelenská zařízení budou vzájemně komunikovat, spolupracovat a řídit se podle vložených algoritmů. Lidské práce bude méně, ale bude kvalifikovanější.

-izk-

 

0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments