Energie je krví každé společnosti, a čím je vyspělejší, tím má nároky na spotřebu energie větší. V této oblasti nejsme na tom vůbec dobře: černouhelné doly na Ostravsku jsou pozavírány, zavírají se povrchové hnědouhelné lomy v severních Čechách, nemáme vlastní ropu a jen zanedbatelná ložiska zemního planu. Jiné východisko než jádrovou energetiku nemáme.
Klasické jádrové elektrárny stojí neuvěřitelné peníze, Číňané nedávno odkryli cenu za dvojblok 7,3 mld. USD, tedy asi 240 mld. korun, v přepočtu 130 mld. korun/1 GW výkonu. Dostupnější jsou určitě malé jádrové reaktory. Levnější, s výhodou lokalizované do dnes už opuštěných velikých hnědouhelných elektráren v západních Čechách. Nabízí se Dětmarovice nebo Tušimice aj. Výhledově by měly být v každém kraji a zásobovat region teplem i elektřinou. Čím dřív, tím líp, uhlí končí. První pokusný malý reaktor by měl stát v Temelíně s výhodným využitím již vybudované energetické infrastruktury. Malý zdroj je asi desetinásobně levnější než velká jádrová elektrárna, cca 60 mld. Kč. První plánování se děje pod gescí ČEZ a memorandum o spolupráci bylo již podepsáno s řadou renomovaných dodavatelů. Stavba malých reaktorů se přesouvá z oblasti technické do oblasti ekonomické, chceš-li reaktor, musíš mít peníze!
Výroba energie v jádrových reaktorech začala v 60. letech. Reaktory postupně narostly až k dnešním výkonům kolem 1 600 MW a k neuvěřitelným nákladům investičním s dlouhou dobou výstavby. Současně se vyvíjely i malé reaktory pro použití v ponorkách a na lodích. Jsou jich stovky a fungují spolehlivě. A právě zkušenosti s nimi vedou ke konstrukcím malých reaktorů jako zdrojů tepla a elektřiny pro velké městské celky.
Co to vlastně malý reaktor je? Podle atomové energetické agentury (IAFA) reaktor s výkonem menším než 300 MW. Reaktory kolem 700 MW se považují již za střední. Pro komunity vzdálené od civilizace (Sibiř, Aljaška) mohou sloužit i reaktory velmi malé s výkony kolem 15 MW nahrazující standardní teplárnu. U malých reaktorů si ceníme modulovou konstrukci znamenající, že řadu dílů lze předpřipravit továrensky a dovést na místo určení ke konečné montáži. Zatím je jich v provozu jen pár, ale na rýsovacích prknech projektantů spousta. S různým technickým řešením rozdělitelným do 4 základních druhů: reaktory vodní, rychlé neutronové, vysokotepelné grafitové, reaktory s roztavenou směsí solí. Každý typ má své výhody a nevýhody a o výběru rozhoduje investor.
Modulová stavba umožňuje kombinace do větších celků a výkonů, které jsou pořád levnější než stavby klasické. A navíc výhodou pro zakázky opakované. Stavba je mnohem rychlejší a, jak již řečeno, levnější. Pro naši energetiku to pravé řešení. Úvahy jsou o 7 malých reaktorech, povětšině zabudovaných do opuštěných objektů velkých tepelných elektráren s využitím jejich elektroinfrastruktury. Malé zdroje mohou být situovány i do podzemí a být o to bezpečnější.
Publikuje se, že jsou stejně mnohem bezpečnější než jádrové elektrárny velké. Osvícené vlády to vědí a výstavbu podporují vládními dotacemi, granty, příspěvkovými systémy. Na projektech se pracuje na celém světě od Číny přes Kanadu a USA až po Rusko. To jich už pár má funkčních pro izolované komunity na Sibiři. Poohlíží se po nich i Indie. Zatím je v provozu jen 5 malých reaktorů, ve stavbě 20 a stovky v projektech a úvahách. Nepochybně jde o energetickou cestu lidské budoucnosti.
Pozorným okem sledují vývoj i vojáci, protože nové zbraňové systémy jsou pořád energeticky náročnější a kompaktní zdroj energie pro velké základny a vojenské kempy by se vojákům hodil.
Malé reaktory jsou s výhodou použitelné i jako zdroje tepla pro vytápění velkých konglomerací sídelních a mají nadmíru nadějný ohřevný potenciál. Zatím k objektivizaci projektů nedošlo a nejlepší návrhy vytřídí až čas. Ale budoucnost s nimi počítá. I u nás, nejspíše na místech utlumených velkých hnědouhelných elektráren.
-izk-