Od čínských prádelen k nejmodernější technice

Vývoj v americkém prádelenství byl jiný než v Evropě. Historicky měly praní na starosti afroamerické otrokyně. Praly v neckách, s valchou a na farmách vařeným mýdlem. Vše se změnilo s emigrační čínskou vlnou, která začala v druhé polovině 19. století. Číňané přicházeli především do Kalifornie. Američané je příliš nevítali a zůstaly pro ně nejhorší a nejtěžší práce. Třeba na transamerické železnici pracovalo na 10 000 Číňanů. Příčinou masové emigrace byly zmatky v domovské zemi, opiové války, války proti madžuské dynastii, povstání, pokles životní úrovně, spousty mrtvých. Do konce století přišlo do USA na 160 000 Číňanů. A po skončení velkých staveb vznikl problém jejich zaměstnání. Nebyli rovnoprávnými Američany a v čase zlaté horečky si hledali místo v obchodu a službách. I v prádelenství.

První čínskou prádelnu otevřel v roce 1851 jakýsi Weh Lee v předměstí San Francisca. A prádelny rostly jako houby po dešti, nejprve jen pro čínské emigranty, brzy ale pro všechny zájemce. Pralo se v dřevěných boudách a prala celá rodina 10-16 hodin denně. Jen v New Yorku bylo v roce 1930 na 3 550 čínských prádelen. K jejich zániku přispělo několik faktorů. Především II. sv. válka. Byla spojena s obrovským rozmachem průmyslové výroby a pro miliony zaměstnaneckých oděvů se stavěly nové velké prádelny s mechanizací, Číňanům nedostupnou a vysokou produktivitou. Rozšiřovaly se i samoobslužné pradlenky zvané laundromaty. První byla otevřena v Texasu v roce 1934, nyní je jich v USA 35 000 s obratem 5 mld. USD ročně. A třetí faktor jsou domácí pračky. Ta první s elektrickým motorem Thor přišla na trh v roce 1908. Měla dřevěný buben poháněný řemenem a 8 ot/min. Přelomem byla automatická pračka Bendix v roce 1937, podobná těm dnešním. Výroba praček se neustále zvyšovala a dnes se jich v USA prodá 10 mil. kusů ročně (v Evropě 21 mil.). Čína vyrobí ročně 30 mil. kusů domácích praček. Jsou běžným standardem domácnosti. Před pár lety tisk napsal: „pračky udělaly pro osvobození ženy více, než antikoncepční pilulky“.

Velké prádelny s výkonem nad 25 t/den existovaly v USA již ve 30. letech. Jejich existence byla možná díky novým technickým vymoženostem. Pro velké americké prádelny vymyslely moudré hlavy všechny dnes obvyklé mechanizační prvky. Kromě tunelových praček, které mají původ v 50. letech v Německu. A z amerického kontinentu se postupně technologické novinky šířily do Evropy a jiných částí světa. V 50. letech tak vznikly a rozšířily se washextraktory. První sušiče vyráběla firma ALSCO od roku 1929, V Evropě se objevily až po II. sv. válce. Lisy byly v amerických prádelnách od 40. let, v evropských po roce 1950. Kabinetové soupravy začala vyrábět americká firma Prosperity a do evropských prádelen pronikly v 50. letech. Korytové žehliče jsou v americké nabídce již v roce 1901. Měly tehdy až 8 koryt a těm dnešním se podobaly jen málo. Doplňující vkladače a skladače pronikly do prádelen až po II. sv. válce. Tunelfinišery mají opět původ v USA jako tzv. HotBox a v prádelnách se etablovaly až po zavedení směsového prádla v 70. letech, v Evropě se rozšířily až o cca 10 let později s prioritní nabídkou firem Kannegiesser a Jensen. Dnes je výrobců více.

Američané ale v prádelenství vedli i jinak. Například právě v USA založili v roce 1885 první prádelenskou asociaci (LNA). Ta později iniciovala založení prádelenského výzkumného institutu, prvního na světě. Vznikl v roce 1930 v Jolliet ve státě Illinois. Financován byl z prodeje akcií. Každá stále 100 USD a bylo jich vydáno 5 000. S prodejem nebyly potíže a kupoval každý, kdo v prádelenství a výrobě strojů pro prádelny něco znamenal. Peněz bylo dost na zřízení dobře vybavených laboratoří, které studovaly všechny aspekty prádelenství. Navíc došlo k úzké spolupráci s Mellon Institutem Pittsburg pro průmyslový výzkum a americké prádelenství mělo tak výzkumnou základnu, o které se Evropě ani nezdálo. Např. již v roce 1920 vzniklo doporučení pro praní při teplotě 75°C. Američané se také přičinili o novu službu půjčování, leasing prádla. Začal s ní George A. Steiner (1874-1946), který jako chlapec rozvážel na ruční káře půjčované ručníkové pásy. Z nepatrných začátků je dnes American Linen Supply Comp. (ALSCO) s 350 000 zákazníky, 20 000 zaměstnanci a 180 pobočkami. Je jednou z největších světových textilních leasingových společností.

Vývoj amerického prádelenství od ruční dřiny v čínských prádelnách až po dnešní špičkovou úroveň je pozoruhodný. A nekončí. Americké prádelny jsou protagonistou v ozonových technologiích praní a těchto prádelen je tam na 5 000. V Evropě pár. Celkem je v USA asi 140 000 prádelen                                                                                                                                                                                                                                               -izk-

3 1 vote
Article Rating
Odebírat
Upozornit na

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments