Je jiné než naše a nesrovnatelně větší. Vždyť USA je 77x větší než naše republika a má 81x více obyvatel. Prádelenství není nijak regulované a vyvíjí se jako svobodná odnož podnikání volně řízená prádelenskou asociací TRSA. Mocná organizace, na vrub členů jde kolem 90% obratu prádelenství, které činí v USA asi 18 mld. USD ročně.
V USA je kolem 2 500 prádelen a půjčoven a v oboru pracuje na 140 000 lidí. Podílejí se na půjčování prádla pro 20 mil. zaměstnanců a provozují 25 000 nákladních a dodávkových aut. Typická americká prádelna má podlahovou plochu 2 800 m2. Servisní centra dovážejí prádlo zákazníkům v okruhu kolem 150-200 km. Velké prádelny zákazníkům i prádlo dodávají. I s logem zákazníka. Existují i prádelny samostatné, ve věznicích, nemocnicích, hotelech, motelech.
Vývoj v čistírenství byl podobný jako u nás. Čistírny kdysi byly součástí prádelen, dnes jsou většinou samostatnými podnikatelskými subjekty.
Obvyklou součástí větších prádelen jsou půjčovny. U pracovního oblečení se denně mění kalhoty a košile. Přirozeně s logem firmy. Z rovného prádla se nejčastěji zajišťují ubrusy pro restaurace a prostěradla a povlečení pro hotely a zdravotnictví. Standardně jde o směsi PRS + ba. S velikostním výběrem pracovního oblečení si Amíci hlavu nelámou a často jsou jen tři velikosti: malá, střední a velká.
Častým sortimentem jsou rohože. Velké objemy dodávek šetří zdroje, energie a vosu a snižují emise oxidu uhličitého. Firmy mohou usilovat o „zelenou“ certifikaci. I v USA se diskutuje o jednorázových výrobcích verzus pro delší použití a dlouhodobě používané vítězí. Prádelny pro nemocniční prádlo s prověřenou technologií mohou usilovat o hygienickou pečeť. Revolucí nejen v textilním průmyslu, ale i v prádelenství byl vstup PES na scénu v 70. letech min. st. Směsové materiály ovládly trh ve tvarovém i rovném prádle a prádelenské technologie se musely přizpůsobit. A i v poslední době se mění nástupem čipů, technologií šetřících zdroje, nových detergentů pro nižší teploty atp.
Zásady pro praní se příliš neliší od našich. V nemocničních prádelnách je důležité vytřídění odpadů, které by mohly komplikovat praní (bioodpad, plastový odpad, papírové výrobky, ostré a špičaté předměty). Za neméně důležité považují Američané třídění podle vlastnictví nebo materiálu (bavlna versus směs) či stupně zašpinění. Přibývá výrobků z mikrovláken. Z různých důvodů by se měly prát zvlášť. Američané kladou důraz na produktivitu a z toho pohledu pozorně sledují pohyby zaměstnanců, kolik toho zvedají, jak často se sklánějí či otáčejí, jak často tlačí nebo tahají vozíky. Následně všechny zbytečné pohyby eliminují.
Američané věnují velkou pozornost bezpečnosti při práci. I proto, že armáda právníků čeká na jakékoliv pochybení ze strany zaměstnavatele a dojde-li k úrazu snaží se vysoudit pro nás neuvěřitelné sumy. Pracovní úraz je v Americe obrovský přepych a stojí prádelnu hodně peněz. Stejně tak ovšem i případný požár. Takže preventiva má obrovskou prioritu.
Při žehlení si Američané všímají i věku prádla. Přišli na to, že ve směsi PES+ba postupně klesá vydrolováním bavlněný podíl a původní složení 65% PES + 35% ba se může změnit na 80% PES + 20% ba. Změně ve složení se musí přizpůsobit i parametry žehlení.
Důležitou součástí prádelny je doprava. Udává se, že spolyká 18% zisku prádelny. Není divu, že jí Američané věnují nemalou pozornost. I proto, že firemní auta jsou jezdící billboardy propagující prádelnu. Jen tehdy ovšem, pokud jsou auta čistá a grafika přitažlivá. Řidič reprezentuje prádelnu a Američané to vědí už 100 let. Váží si ho, dobře platí, ale na oplátku vyžadují absolutní loyalitu.
Američané mají velmi přísné bezpečnostní předpisy a zaměstnance důkladně školí. Bezpečnost má v gesci OSHA (Agentura pro bezpečnost a zdraví), má 2 400 inspektorů, kteří kontrolují 8 mil. pracovních míst se 130 mil. zaměstnanců.
Autorita OSHA je nezpochybnitelná. Každé pracoviště musí mít zdokumentované posouzení rizik místa.
-izk-
.