Jsou to pračky. Miliardy malých domácích v domácnostech celého civilizovaného světa osvobodily ženy od namáhavé, nevyhnutelné a opakované ruční práce vykonávané po věky od dob, kdy se člověk začal starat o prádlo a ošacení a chápal pojem čistoty. A desetitisíce velkých, které jsou základem prádelenství, pravděpodobně nejdůležitější komunální činnosti, kterou lidstvo provádí.
Pračky nebyl dar z nebes, ale výsledek trpělivé činnosti koumáků a jejich práce trvající desítky let. Rozdílu každý rozumí. Na jedné straně pradlena na břehu potoka s tloukem v ruce, na druhé komfortně vybavená prádelna s řadou strojů, které se o praní a vyžehlení prádla postarají. A není to jen o fyzické námaze. Také o stovkách ušetřených hodin, využitelných jinak. Už jenom pár nejstarších pamětníků vzpomíná na velké praní v domácnostech. Obyčejně v pondělí se pod kotlem zahřívala dešťovka přelitá ze záchytných betonových skruží, vařilo postrouhané mýdlo, chystala soda a kartáče, připravovala vana na praní, chystala valcha z pozinkovaného vlnitého plechu. Dům voněl párou a mýdlem. Velké praní byla práce na celý den a požehnáním pro hospodyni byla pomocnice.
V průmyslových prádelnách se až do 50. a 60. let používaly i hodně velké bubnové pračky, ze kterých se prádlo po vyprání pracně překládalo do odstředivek. Ke zlomu v ČSR došlo až po té, co v podniku ROMO Fulnek (který se v pár letech rozrostl na mohutný výrobní závod na výrobu praček s 6 000 zaměstnanci) začala výroba washextraktorů (tedy praček, které nejen praly, ale také odstřeďovaly) pro velké prádelny. Byly to typy PAC 120 a PAC 180 a vyráběly se od roku 1972. Byly neobyčejně žádaným zbožím a postupně nahradily původní pračky bubnové. Celkem se jich v ROMO vyrobilo 120 000 a většina se vyvezla do SSSR. V našich prádelnách sloužily 20 a více let.Tyto washextraktory se v Evropě po prve sporadicky objevily v letech 1910-1920, ale ve větším měřítku ovládly prádelny až v 60. letech. To už byly ověřeny a masově rozšířeny v amerických prádelnách a první z nich se objevily právě jako americký dovoz. Navždy změnily prádelny k lepšímu. Ubylo v nich páry a vody na podlahách a také těžké práce spojené s překládáním prádla do odstředivek.
Romovka ovšem vyrobila i miliony malých praček pro domácnost a jejich produkce znamenala zlom pro domácí praní. Nejen v ČSR, ale i v dalších spřátelených zemích, do kterých se statisíce praček vyvezly. Pračka je dnes nedílnou součástí vyspělé domácnosti a v evropském průměru ji vlastní 80%, ve vyspělých zemích se číslo blíží 90%. Domácích praček se ročně prodá za 75 mld. USD. Největším výrobcem a konzumentem je Čína.
Pračky v posledních desetiletích prošly neuvěřitelným technickým vývojem. I ty velké, průmyslové. Většinou mají odpružený buben dovolující vysoké otáčky odstředění a hodnotu „g“ až 500. Nemusí mít bůhvíjak pevné kotvení. Dobře odstředěné prádlo se lépe suší. Jsou řízeny počítačem, do kterého lze zadat stovky údajů k pracovnímu cyklu (a také mnoho různých cyklů) a který může spolupracovat s jinými počítači prádelenských linek. Počítač hlídá intervaly údržby a upozorňuje na ně. Sleduje závady a poruchy a informace může přenášet přímo do servisního střediska. Hodnotí parametry praní a výkony a shromažďuje potřebné statistické údaje. Řídí otáčky, které lze nastavit ve velkém rozmezí. Mnohé pračky mají vestavěné automatické vážící zařízení, které sleduje náplň prádla v pračce. Následně podle náplně dávkuje vodu a detergenty v odpovídajícím množství. Pračky mají několik výpustných ventilů, na které může navazovat recyklace pracích lázní nebo lázní z odstředění. Recyklační nádrže mohou být součástí pračky. Potřebné řízení zajišťuje nadřazený řídící počítač. Je-li v lince tunelová pračka, pak funkci nadřazeného počítače přebírá její počítač.
Velké pračky jsou opatřeny systémy usnadňujícími plnění a vyprazdňování pračky (plnění z podvěsné dráhy přes plnící násypku, náklon pračky při vyprazdňování). Čím je pračka větší, tím jsou důležitější. Buben velkých praček je dělený. Washextraktory se vyrábí pro různé náplně. Nejmenší domácí pro 3-5 kg, velké až na 300 kg. Jsou to úhelné kameny prádelen a pracují jich na tisíce. Dlouho, jejich životnost je 20 a více let.
Velkou konkurenci mají v posledních letech v pračkách tunelových, které se s nimi v určité oblasti výkonů i překrývají. Moderní washextraktory jsou estetické s nerezovými nebo barevně smaltovanými panely. Opravdu krásná pračka je Lapauw MediWave z bílého PP zpevněného skleněnými vlákny s kapacitou 50-165 kg pro čisté prostory.
Pračky za 120 let existence urazily obrovský kus cesty. Na začátku byla pračka poháněná žentourem, která prala pro zlatokopy někdy kolem roku 1850, po té 1901 pračka Miele odvozená od máselnice, dřevěná, poháněná řemenem a zatím na konci parádní MediWave. Pračky ve 20. letech vyráběla každá větší dílna a v USA bylo na 1 000 výrobců. Posledním výkřikem u malých praček je fuzzy logika v řízení pračky. Pračka má řadu senzorů, které snímají nejrůznější informace o chodu pračky (hmotnost náplně, stupeň znečištění, tvrdost vody atp.) Senzory vysílají naměřené hodnoty do mikroprocesoru, který údaje vyhodnotí a určí dobu praní, potřebné množství vody, dávkování detergentu, teplotní rozsah atd. Tím se praní optimalizuje. Fuzzy logika se nezadržitelně šíří.
-izk-