Snídaním začínáme den. Pro muže platí denní příjem potravy 2 500 cal, pro ženy 2 000 s tím, že asi 30% by mělo pocházet z látek škrobových. Snídaně je pro začáteční elán do nového dne docela důležitá. A také nesmírně rozmanitá. Někdo dává přednost vydatné snídani, kam patří vajíčka na slanině, bůček, klobása, jiný se stravuje dietně a stačí mu miska kukuřičných lupínků s jogurtem nebo dokonce jen ovoce.
Ranní doplňování energie po mnohohodinovém nočním půstu dává smysl. Slovo „snídaně“, anglicky „breakfast“, je odvozeno od „break“, znamenající přerušení (rozuměj hladovky v noci) a „fast“, tedy hladovění. Zajímavý pokus provedli před časem výzkumníci v britském Bathu. Několik set dobrovolníků rozdělili na dvě skupiny. První nedostala ke snídáni nic, jenom pohár vody, druhá naopak snídani velmi bohatou. Víte, jak experiment dopadl po 6 týdnech? Obě skupiny si podržely původní hmotnost. Tělo si s výkyvy ve stravování dokáže poradit. Experiment také dokazuje, že stravovací návyky počínaje snídaní, máme rozdílné a je na každém jedinci, aby si je upravil podle svého.
Moderní stravovací trend poslední doby je hladovka. Jednak by měla přispět ke zdravému životnímu stylu a krom toho je většina z nás obézních a ztráta nějakého toho kila hmotnosti nám jenom přispěje. Metodiky hladovění jsou rozdílné a je jich mnoho. Skoro stoprocentně je omezení potravy zdravotně prospěšné, neuškodí a pomůže. Na vesnicích v chudobných letech omezovali hospodáři krmení zvířat až o 60%. Nijak jim to neublížilo a naopak pozdější výzkumy ukázaly, že prakticky všechny organizmy, od těch nejjednodušších až po ty složité, při částečném hladovění stárly pomaleji a žili déle. A platí to i u lidí. Pokud je někdo dost houževnatý na to, aby dlouhodobě dokázal udržet stravovací návyky na uzdě, žije déle. Naši prapředkové byli lovci. Někdy ulovili, jindy ne, někdy se hostili, jindy hladověli. Zcela určitě překonávali dlouhá období hladu a nedostatku. Takže občasné hladovění je pro člověka přirozenější, než pravidelná konzumace vysokokalorických jídel.
Režimů hladovění je spousta a každý si může vybrat tu nejvíce vyhovující. Cílem všech je dovést tělo do takového metabolického stavu, při kterém se zbavuje odpadu a reparuje buňky současně šetříc energií. V těle při hladovění probíhá řada prospěšných pochodů: spalování glukózy v krvi, játrech, rozklad poškozených buněk, organel a bílkovin, nastartování ketózy, změny v tvorbě hormonů atp. A pokud se zchudnutí podaří, sníží se riziko cukrovky a srdcovocévních problémů.
Existuje i tvrzení, že hladovka zvyšuje kognitivní (poznávací) výkonnost. Že lidé se lépe soustředí a mají vyšší výkonnost. Exaktní důkazy zatím nejsou. Hladovky se dávají do souvislosti i s detoxikaci organizmu. Topíme se prakticky celý den ve škodlivinách vnikajících do těla a jen dobře by bylo, pokud bychom se jich dokázali zbavit.
Na všeliké detoxikační kúry buďme opatrní. Naše těla mají totiž přirozené účinné detoxikační mechanizmy fungující v játrech, ledvinách a trávícím traktu a umělý detox spíš ničemu nepomáhá a naopak může i škodit. Britská dietetická asociace (BDA) se k němu vyjádřila takto „koncept detoxu je nesmyslný. Drtivá většina lidí si dokáže ochránit zdraví jedině pomocí rozumné stravy a pravidelného cvičení“.
-izk-