Enzymy

V posledních několika desítkách let je jasná tendence k praní při nižších teplotách s cílem šetřit energie. Dnes už nikdo prádlo nevyváří a pere se při 60°C, v domácnostech při 40°C. To také znamená, že účinek detergentů musí být vyšší, než býval. Proto v detergentech přibyla nová obsahová složka zvaná enzymy a pokud byla i předtím, musí být silnější. Enzymy jsou vysokomolekulové organické sloučeniny, které v tělech fungují jako katalyzátory. V lidském těle je jich na 10 000. Třeba taková amyláza (také je součástí detergentů) dokáže rozštěpit za sekundu 4 000 molekul škrobu. Stejně jako v tělech organismů pracují i v pracích lázních: štěpí tuhé, na povrchu textílie pevně lnoucí nečistoty typu tuků, bílkovin a škrobů a mohutně zvyšují účinek pracích lázní. První enzym vůbec připravil v roce 1926 J. B. Summer (ureázu). Na chemii se dostal s potížemi, protože měl jen jednu ruku a o 20 let později byl již nositelem Nobelovy ceny. V průmyslových detergentech se enzymy objevily v 70. letech. Dnes jsou v 80% detergentů a ve všech s předponou bio-. Bez nich bychom jen s potížemi odepírali mléko, kakao, krev vaječné skvrny aj. Zejména pokud jsou staré a zasušené. Enzymy pracují tak, že velké molekuly nečistot štěpí na jednoduché, rozpustné a odepíratelné molekuly malé. Fungují specificky a každá nečistota potřebuje na rozklad svůj vlastní enzym. Proto je v detergentech směs několika z nich. Obvyklé množství je 0,4-0,8 %. Přidávají se v podobě drobných kuliček. Obvyklou přísadou je lipáza (rozkládá tuky, oleje), proteáza (odstraňuje bílkoviny, mléko, krev, vejce poškozuje ale vlnu), amyláza (štěpí uhlohydráty, nudle, rýži, bramborová jídla, čokoládu, skvrny od trávy) a celuláza (vyhlazuje rozštěpená vlákna bavlny). Nový enzym je oxidáza aktivující při bělení kyslík, manóza štěpící zahušťovadla některých potravin a pektináza štěpící pektin a pomáhající odstraňovat skvrny od ovoce. Optimální teplota pro činnost enzymů je 60°C, pH 9-11, doba působení kolem 15 minut.

Jedničkou na světovém trhu enzymů je dánská firma Novo Industri AS. V Copenhagen byla založena v roce 1925 pro výrobu inzulínu, přes válku vyráběla penicilin a po válce zúročila zkušenosti s fermentační výrobou k výrobě enzymů. Saturuje polovinu světového trhu enzymů, má 4 800 zaměstnanců, 12 závodů v různých zemích a roční obrat 450 mil. USD.

Existuje zvláštní obor proteinové inženýrství, které hledá nové a účinnější mikrobní zdroje enzymů. Všude různě: v mořských hlubinách, netopýřích jeskyních, na okraji pouští, v chladné Antarktidě. Motivací je najít nové enzymy, které by v prádelenství pracovaly při nízkých teplotách. Trend snižování teplot praní a spotřeby energie bude totiž pokračovat. A čím nižší teplota lázně, tím musí být její enzymatický systém účinnější. Např. výzkumníci firmy Henkel se zaměřují na hledání produkčních mikrobů v půdě. Jsou jich tam miliony a tomu odpovídá i náročnost výzkumu. Henkel si to může dovolit, má ve výzkumu 2 900 pracovníků a ročně do výzkumu investuje skoro 500 mil. Euro. Ternem by byly mikroby produkující prádelenské enzymy s účinností kolem 10°C. Do akce se zapojuje i genetické inženýrství. Vlastnosti enzymu jsou dány genetickou výbavou jeho producenta, a pokud se podaří rozhodující genové žádoucí prádelenské vlastnosti přenést do kultivace schopného mikroorganismu, je to první krok k výrobě ve velkém. Uvidíme, co další vývoj v oboru enzymů pro prádelenství přinese.

-izk-

0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments