Vše se musí neustále vyvíjet. Tento starý dosud platný zákon, do dnešní doby nikdo nezpochybnil. Zákon je platný pro každé průmyslové odvětví, takže platí i pro obor prádelenství. V poslední době se odborníci ze všech koutů světa předhánějí ve vypracování různých vizí i předpokladů jak bude vypadat svět v budoucnosti.
Tak také odborníci na základě studia věd sociálních, ekonomických, politických, ,kulturních, a technologických faktorů identifikovali následující globální trendy, které budou utvářet svět do konce roku 2030.(1) Jsou to:
- růst populace a demografické změny,
- urbanizace,
- rychlé technologické změny,
- nedostatek přírodních zdrojů,
- změna klimatu a znečištění životního prostředí a
- zdraví a rizika pandemie.
Zajímavostí je, že v takto zpracovaných a definovaných trendech se odborníci zmínili i o oboru prádelenství. Na základě těchto trendů, jsem se pokusil popsat budoucnost našeho oboru.
Jaká budoucnost obor prádelenství čeká.
Jaké bude prádelenství v budoucnosti lze pouze obecně předvídat, neboť firmy vyrábějící prádelenské technologie svá tajemství pečlivě střeží a zájemce seznamují až s hotovým produktem. Vývoj zatím vypadá tak, že se přední odborníci v oboru soustřeďují pouze na zlepšování stávající technologie. Ale co mají tzv. v šuplíku? Musí přece předvídat budoucnost a snažit se porazit svého konkurenta. Co tedy můžeme očekávat.?
Předně je zřejmé, že se rozdělí obory praní pro domácnost a komerční praní. Technologické nůžky se budou mezi těmito obory rozevírat. Proto se budeme věnovat komerčnímu praní.
Jak je známo praní ovlivňují čtyři základní faktory praní. Ty mají na celý proces praní rozhodující vliv. Jsou seřazeny do kruhového diagramu, který je všeobecně znám pod názvem Sinnerův diagram (2). Jedná se o pravidelné výseče, kde každá označuje jeden faktor. Základní faktory jsou: Teplota, mechanika, chemie, čas
obr. Sinnerův diagram
Vlastností diagramu je, že pokud se změní (např. zvětší) jeden faktor, musí se změnit ( zmenšit ) jiný faktor.
Dále je nedílnou součástí celé technologie praní i další faktor, kterým je voda. Proto byla voda zavedena jako pátý faktor, který má v Sinnerově diagramu tvar vnitřní kružnice.
Obecně řečeno: Chceme-li určit trendy v prádelenství, je vhodné zajímat se o budoucnost a trendy jednotlivých faktorů.
Nejprve trochu čísel:
- průměrná roční míra růstu evropské populace je v současné době 0,22%, v období 2020- 2030 má být ve výši 0,12%.(3) Očekává se, že poptávka po praní vzroste.
- Spotřeba energie na jeden prací cyklus se v Evropě snížila trojnásobně
- Spotřeba vody na jeden prací cyklus se snížila 4násobně, přesto nedostatek vody stále hrozí a postihuje cca 11% evropské populace.
- celosvětová populace vzroste na 8,1 miliardy do roku 2025.(3)
- do roku 2025 bude v zemích nebo regionech s absolutním nedostatkem vody žít 1,8 miliardy lidí.
Předpoklad vývoje jednotlivých faktorů
Faktor mechanický
V současné době se na tento faktor nelze dívat jako na faktor čistě mechanický, tedy působení mechanické energie na prádlo. Pod tento faktor lze zahrnout i označení prádla, účinnost pračky, volba programu a další veškeré informace potřebné pro určení a provedení správné technologie praní. Souhrnně lze toto v budoucnosti označit jako internet věcí (Internet of Things, zkratka IoT ). Současná technologie praní je obecně považována za technologii, která dosáhla svých technických limitů účinnosti. Ovládání praček v současnosti je na takové úrovní, že obsluha volí a rozhoduje o řadě proměnných, jako jsou teplota, doba praní, rychlost odstřeďování. V budoucnosti je požadavek, aby obsluha nechala na pračce, vybrat vhodný program a ponechat stroji zvolit si všechny proměnné dle vlastního uvážení. Toto je prováděno zavedením řady senzorů, schopných identifikovat velikost náplně, typ tkaniny, teplotu praní a veškeré další požadavky, které výrobce a zákazník od procesu praní požaduje. Tímto bude dosažen nejoptimálnější způsob volby technologie praní jak po stránce technologické, tak po stránce ekologické. Toto umožní lepší kontrolu celého prádelenského procesu jak pro zákazníka, tak i úsporou energií a vody než doposud. Tento proces má i podstatný vliv na úsporu pracovních sil.
Inteligentní technologie nahradí chaos, který je v současné době vlivem nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. IoT dá systém metodám značkování či čipování a sledování toku prádla. Každý údaj, který požaduje zákazník, či výrobce textilie bude zaslán na příklad do cloudového úložiště kde bude možné tyto údaje analyzovat a zkontrolovat.
IoT bude používána k měření zdrojů elektřiny a chemikálií, bude prostřednictvím cloudu poskytovat jakékoliv požadované a nastavené data.
Z hlediska konstrukce praček se předpokládá, že zůstane zachována stávající konstrukce, to je válcový tvar. S tímto předpokladem se dá polemizovat, protože již v současné době existují technologie, které umožní zvládnout technologický postup praní v rovině.
Faktor chemie
Je zřejmé, že se neočekává změna tradičního modelu pračky, očekává se užší spolupráce mezi výrobci praček a pracích prostředků v otázkách automatického dávkování prádla. Tento předpoklad je logický, neboť oba dva subjekty musí spolupracovat na eliminaci nepříznivých faktorů na životní prostředí. Samozřejmostí je, i vliv ceny.
K této symbioze již v prádelnách dochází, jde o spolupráci prádelny s technologem, který je pracovníkem firmy dodávající prací detergent. Ten má zodpovědnost za kvalitu praní tak i za ekonomiku pracího procesu. Předpokládá se, že vlivem IoT i zde dojde k výrazným úsporám a to jak energie, vody tak i snížením vlivu na životní prostředí.
Výrobci pracích prostředků musí více dbát na ekologii. Musí využívat zelenější alternativy. Všechny složky z fosilních zdrojů musí být nahrazeny jejich biologickými protějšky. U nových detergentů existují tři základní trendy.
- Zvýšená spotřeba vysoce výkonných, plně obnovitelných a biologicky rozložitelných surovin přírodního původu s méně agresivním profilem.
- Zvýšené používání hotových směsí surovin
- Zvýšená flexibilita přísad pro nové oblasti použití.
Slibné jsou také povrchově aktivní látky na bázi řasového oleje, glykolipidy či mikrobiální povrchově aktivní látky mořského původu.
Faktor teplota
Prací proces vyžaduje vodu a energii, žehlení pouze energii. Tyto komodity je nutno sledovat a snižovat jejich spotřebu. Je zřejmé, že tento trend je v našich prádelnách již dobře znám a není k němu nic moc co dodávat. Převážně se jedná o přechod z praní při 90°C na praní za studena. Dále modernizace kotelen a přechod na vytápění žehlicích strojů samostatnými hořáky.
Faktor času
Tento trend nejlépe vystihuje staré pořekadlo „ Čas jsou peníze „.
Je proto nutné v prádelně sledovat pečlivě každou operaci a snižovat její časovou náročnost. Jedná se na příklad o vyladění prádelenské technologie tak, aby běžela pouze na dobu nezbytně nutnou k vyprání, vysušení a vyžehlení textilie. Efektivní chod stroje také sníží opotřebení stroje, což má za následek snížení počtu oprav a prodloužení životnosti stroje.
Je samozřejmostí, že popis a trendy jednotlivých faktorů nevyjadřují plně, jak bude obor prádelenství vypadat v roce 2030. Na obor doléhají další faktory, které je nutno řešit a jejich vliv nejsme schopni vlivem konkurenčního boje plně zajistit.
Jedná se zejména o logistiku, to je úspornost rozvozu prádla a splnění náročných požadavků zákazníka, který si diktuje své požadavky dle sebe a nehledí na podmínky prádelny. Sladit požadavky zákazníků do uceleného rozvozového řádu je někdy na hranici řešitelnosti. Vzniká chaos a důsledkem toho je nedodržování termínu rozvozu a zbytečné zvyšování nákladů na vyprání prádla. Vlivem neekonomického rozvozu je také více zatíženo životní prostředí. Zde je předpoklad, že vlivem IoT, GPS a dalších systémů, se podaří zákazníka přesvědčit k přistoupení na systémové rozvážení čistého prádla. Jako dobré řešení se také jeví ( které ale není pro každou prádelnu ) , přechod na komplexní systém půjčování prádla.
S tímto trendem je logicky svázána i volba dopravních prostředků. Zde se jeví jasným trendem používání vozidel na bázi elektřiny, či zemního plynu.
Dalším trendem, kterému odborníci předpovídají velkou budoucnost, je robotizace. V současné době všechny prádelny bojují s nedostatkem pracovních sil. Experti se předhánějí v definování příčin, jako je na příklad demografická křivka, zrušení odborných škol apod. Hlavní příčinou dle mínění mnohých je nechuť lidí pracovat. Podíl lidí vhodných k manuální práci se neustále snižuje. Je zřejmé, že dovoz levné pracovní síly je pouze nouzové řešení. Je ale vzhlížení k robotizaci správným směrem? Není, neboť všechna robotická řešení jsou neúměrně drahá, a pokud bude v našem oboru platit dosavadní konkurenční stav nabídky nízkých cen, není prádelenský obor schopný si takovouto technologii zaplatit. Jednalo by se o nenávratnou investici.
Závěr
Závěry naznačují, že poptávka po praní vzroste; hlavním problémem bude hygiena prádla; pračky budou technologicky vyspělé a vzájemně propojené; textil bude funkčnější, založený nejen na nových vláknových směsích, ale také na nanotechnologiích a mikrotechnologiích, a bude mít elektronické čipy či štítky interagující s pračkami; podíl čisticích prostředků a textilu na bázi biomasy vzroste. Taková by měla být odpověď na budoucnost, kde se předpokládá omezení přírodních zdrojů.
Ing. Radek Vašíček
Literatura:
- European Environmental Agency. SOER 2015 — The European environment — state and outlook 2015: http://www.eea.europa. eu/soer
- Kadlčík Zdeněk, Prádelenská technologie, TZU Brno, 2014
- World population to 2300: http://www.un.org/esa/population/ publications/longrange2/WorldPop2300final. Pdf
- https://www.researchgate.net/publication/283211740_