Co znamená ujít kilometr nebo naměřit kolem krku 42 cm ví každý. Ale jakmile se dostaneme k těm nejmenším rozměrům, rázem jsme na tenkém ledě. Tak si to vysvětleme. Běžná malá jednotka délky je milimetr. Umíme si ho dobře představit.
Mnoho věcí kolem je ale mnohem menších a jejich velikost musíme také vyjadřovat v menších jednotkách. Takovou jednotkou je mikron tj. tisícina milimetru, anebo správněji vyjádřeno, miliontina metru (10-6m). A protože máme objekty ještě drobnější, máme i zcela nepatrnou jednotku, kterou je nanometr, co je miliardtina metru (10-9m). Co to v praxi znamená? 
-lidský vlas má tloušťku 20-200 mikronů a více
-tenké nitě jsou tlusté 30-50 mikronů
-list papíru má tloušťku 100 mikronů
-kvasinky jsou velké 5-10 mikrometrů (běžné cerevisiae)
-bakterie jak které, běžné Escherichia coli 6mikronů na dél
-červené krvinky 7-8 mikronů
Ale máme ještě menší svět nanorozměrů. Tam patří například viry. Jejich běžný rozměr je 20 až 300 nanometrů (nm) a ten teď hodně populární coronavirus má velikost 125 nm. Viry jsou tak nepatrné, že na špendlíkovou hlavičku by se jich vešlo zhruba 0,5 milionu. A ještě jeden příklad nepatrnosti nanometru. Váš nehet na prstu vám za sekundu naroste zhruba právě o jeden nanometr.
Určitě jste již zaslechli o DNA, která je nositelem vlastností všeho živého. Šroubovice DNA má tloušťku 2,5 nm.
Do světa nanovelikostí se dá nahlížet jen elektronovým mikroskopem a objekty v něm mají řadu nových vlastností (jinou pevnost, pružnost, vodivost, tvárnost atd.).
-izk-