Není mezi námi nikdo, koho by se současná koronavirová epidemie tak, či onak, nedotkla. Šíří se po celém světě, miliony nakažených a desetitisíce mrtvých, služby, výroba, obchod narušeny a očekávání, co bude dál.
Možná příhodný čas na nahlédnutí do minulosti. Epidemií rozumíme veliký počet onemocnění v časových a místních souvislostech. A jakmile se rozšíří na všechny kontinenty, mluvíme o pandemii. Podle našich standardů mluvíme o epidemii tehdy, když onemocní více než 2 000 lidí na 100 000 obyvatel. Epidemie byly v minulosti součástí našich životů. Tou nejhorší byla Černá smrt ve 14. století. Byla to epidemie moru, což tehdy nikdo nevěděl, a zemřelo 75 milionů lidí, 1/3 obyvatel Evropy, možná že ještě mnohem více. Evropa byla ekonomicky zcela rozvrácena. Původcem byl mikrob Yersinia pestis, objevený až v 19. století. Nejčastěji
napadal mízní uzliny a proto dýmějový mor. Na šíření moru se podílely krysy, které do Evropy zavlekli námořníci. Byly zablešené a blechy přenášely infekci. To všechno se tehdy nevědělo a krysy byly nenáviděny pro ničení obilí a potravin.
V 17. století propukla morová epidemie v Londýně. Soudí se, že původcem byla infikovaná bavlna z Amsterodamu. Zemřela čtvrtina obyvatel, 100 000 lidí. A epidemii utlumil až obrovský požár v roce 1666.
K tomu ještě jedna zajímavost. Při zkoumání hrobky skupiny osob staré skoro 5 000 let u města Falkőping ve Švédsku zjistili výzkumníci podle zubů jedné mrtvé, že zemřela na mor. Takže ten se šířil již před 5000-6000 lety v neolitických sídlištích té doby. Samozřejmě, byly v nich katastrofální hygienické podmínky.
V témže století vrcholila třicetiletá válka a jejím průvodním jevem byla epidemie tyfu. Zemřelo 8 mil. lidí. V 19. a 20. století Evropu sužovaly epidemie cholery. Její vlny se opakovaly a zpravidla začínala v Indii. V letech 1816-1860 tam připravila o život 40 milionů lidí. Středověké epidemie souvisely se strašnými hygienickými podmínkami, ve kterých tehdy lidé žili. Tenkrát ale byly standardem.
A konečně poslední velká epidemie, kterou si ještě jakž takž připomínáme, byla epidemie španělské chřipky v letech 1818 -1920. Způsobil ji zmutovaný virus ptačí chřipky a podlehlo jí 50-100 milionů lidí. Kolik přesně se neví. Mocnosti chřipku tajily a jedině Španělé se postavili čelem a zprávy o epidemii publikovali. Tak dostala název. Pravděpodobně se rozšířila z Číny.
A epidemie se nevyhýbají ani lidstvu současnému. Ta nejhorší je spojována s virem HIV a nemocí AIDS. Šíři se zejména v Africe a dosud ji podlehlo nejméně 40 milionů lidí. Dobře si pamatujeme na publicitu ptačí chřipky před pár lety. Ona byla indikována v Itálii již před 100 lety, ale pozornosti se jí dostalo až nedávno. Naštěstí, počet obětí nebyl nijak velký. V roce 2018 propukla v africkém Kongu epidemie Eboly. Těžká choroba, která se naštěstí nijak nerozšířila, navzdory obrovským obavám zdravotníků. A teď celý svět intenzivně prožívá pandemii virového onemocnění COVID-19. Kdo ví, co ještě nás čeká?
-izk-