Vypadá to, že pandemie je na ústupu. Přesto nemůžeme usnout na vavřínech a zahodit veškerou opatrnost. Ve zdravotnictví máme i jiná nebezpečí, na která zapomínáme , veřejnost o nich ani neví, ač nás také ohrožují. Jedním z nich jsou MRSA kmeny Stafylokoků, tedy kmeny, které jsou rezistentní vůči běžným antibiotikům.
Když v roce 1928 A. Fleming objevil penicilin a v roce 1942 došlo k továrenské výrobě, lidstvo jásalo. Byl tu lék, který zachránil životy statisícům zraněných vojáků. Výroba penicilinu rostla a i ČSR dostalo technologické výrobní zařízení od tehdejší humanitární organisace UNRRA (válkou postiženým oblastem poskytla pomoc ve výši 4 mld. USD) a výroba začala v n.p. Penicilin v Roztokách u Prahy. Produkce brzy nestačila potřebě a v Slovenské Lupči nedaleko Banské Bystrice se v roku 1953 otevřel nový mohutný produkční závod Biotika. Také především ovšem jako součást příprav bolševiků na III. světovou válku. Rostla výroba, rostla i spotřeba. Penicilin se považoval za všelék a předepisoval i zbytečně na kdejaké potíže. Třeba proti virovým infekcím, při kterých je neúčinný. Objevila se i jiná antibiotika. Pro ty, kdo nevědí: antibiotika se nevyrábí chemickou cestou, ale jsou to produkty látkové přeměny mikroorganismů a plísní. A užívala se i v chovu zvířat v krmných dávkách. Mikroby vytáhly do boje tím, že si začaly proti penicilinu (a těm jiným antibiotikům) budovat rezistenci a léčba přestala být účinná.
Dnes máme na celém světě plno kmenů Stafylokoků, které jsou rezistentní proti penicilinu, meticilinu, vankomycinu, amoxicilinu, oxacilinu a cefalosporinům, tedy antibiotikům dosud nesmírně v léčbě účinným. Označují se jako MRSA. Jejich nositeli jsou asi dvě procenta populace, které o tom ani neví. Běda ovšem, když se dostanou do operační rány. Infekce pokračuje nesmírně rychle, v mnoha případech je fatální a lékařsky těžko zvládnutelná. Jediným účinným lékem je zatím linezolid. Tyto MRSA kmeny přežívají především v nemocničním prostředí a šíří se kontaktně. Odhaduje se, že v ČR je takových kmenů asi 15%, ale v Německu 20% a Británii dokonce 60%. Nejde o banalitu.
Podle statistik WHO ohrozily v roce 2005 v USA 94 000 lidí a 19 000 z nich zemřelo. MRSA jsou zákeřná i v tom, že se adaptují znovu a znovu na nová antibiotika a jejich rezistence se zvyšuje. Jde tedy o nekonečný boj, který sice jakž takž vyhráváme, ale z konečného vítezství se zatím těšit nemůžeme. Také proto, že vývoj nových antibiotik je nesmírně drahý a farmaceutické firmy ztrácejí k výzkumu motivaci. Vývoj trvá dlouho, je nákladný a komerčně se nevyplácí.
A v prádelenství pamatujme na to, že MRSA kmeny se přenášejí prádlem a nejvíce podezřelé je prádlo nemocniční a z domovů sociálních služeb! Dodržování hygienických zásad při manipulaci s ním a při praní je zcela na místě.
-izk-