Jde o dva druhy nevítaných hostů, moli šatní a moli potravinářské. Oba patří do hmyzí rodiny Lepidoptera a na světě je jich na 150 000 (!) druhů. Jsou malí, lehce je přehlédnete a na existenci upozorní až škody. Jde o dva rozdílné druhy: mola potravinářského a šatního.
Základní poznávací znamení je velikost, mol šatní nemá ani 1 cm, je běžně stříbřitý, potravinářský běžně kolem 2 cm a je načervenalý až nahnědlý. Mol šatní napadá oblečení ve skříni a libuje si ve tmě a vlhku a je skoro neviditelný. Ale vlněné výrobky umí dokonala zničit, a pokud přijdete na jeho činnost pozdě, nezbývá než svetr vyhodit a skříň dokonale vysát a vyčistit. Pomáhá ukládat oblečení do obalů. Definitivní řešení je dezinfekční postřik vnitřku skříně.
Mol potravinový (správně zavíječ paprikový) je běžně rozšířen po celém světě a létá raději v noci. Množí se rychle a stejně rychle zamoří celý byt. V panelácích si libuje v potravinových skříních paneláků. Miluje zrnité potraviny: obiloviny, chleba, těstoviny, rýži, mouku, sušenky suché ovoce, strouhanku. Škůdce si klidně donesete potají z obchodu s nákupem a doma se rychle rozmnoží. Šíří se přes bytová jádra, štěrbinami, ventilací, šachtami. Chcete-li u nakoupených potravin jistotu, přesejte je přes husté sítko a neprodyšně uzavřete do dózy. Moli nemají rádi mráz a nepřežijí na mraze nebo v mrazáku lednice. Na usmrcení stačí 1 hodina.
Kdysi byla hlavní chemická zbraň naftalín a později p-dichlorbenzen, dnes kupujeme lapače, hubící spreje, sáčky s účinnou látkou. Tradiční lidový prostředek je levandule, drcený pepř, rozmarýn, pomerančová kůra, hřebíček, listí ořešáku atd.
Mol šatní nezničí jenom vlněné pleteniny, pochutná si i na čalouněném nábytku, kobercích a závěsech, přikrývkách. Takže pozor, pokud vám v šatní skříni něco poletuje, je to nejspíše šatní mol a je nejvyšší čas ho hubit. Jinak vám v temném koutě naklade vajíčka a housenky počnou dílo zkázy. Životní cyklus mola šatního trvá 65-90 dní a pleteniny a tkaniny vám neničí malý motýlek, ale jeho larvy živící se keratinem vlny a z vlněných vláken si buduje i kukly. Motýlek se do vaší domácnosti klidně dostane od sousedů nebo v létě nalétne otevřeným oknem. Kromě vlny mu chutná i kůže nebo peří a v nouzi poškodí i bavlnu a len, také mohér, vlasy (příčesky) apod.
A je zajímavé, že znečištěné oděvy jsou pro moly atraktivnější, než čisté. Špína jim holt, chutná. Takže skladujme přednostně oděvy čisté, vyprané, chemicky vyčištěné. Dírky od molů, třeba v poškozené pletenině, jsou velmi malé a sotva okem viditelné. Ale následnou údržbou, praním, čištěním, se zvětší, protože poškozená vlákna se údržbou odstraní.
Častý zdroj hádek v čistírně se zákazníkem je „před čištěním jsem tam žádnou dírku neměl“. Ano, poškození se zviditelnilo až po čištění. Často je několik dírek v bezprostředním sousedství. A dírku poznáte podle toho, že v ní schází materiál textílie, je jakoby „prázdná“, vskutku vykousaná. U poškozených pánských sak je napadena jen vrchní vlněná tkanina, podšívky zpravidla ne. Poškozená místa se někdy jeví jako světlejší. Důvodem je vykousaná tkanina v místě poškození. A jak spolehlivě molové poškození identifikujeme? Stoprocentně pod mikroskopem, ale posuzovatel musí mít s obrazem škody již jistou zkušenost.
-izk-