Víte, čemu se říká „vodní otisk“? To je souhrn vší vody, kterou spotřebujeme: na vaření, umývání potravin, pití, koupání a mytí, jakož i na výrobu energie, kterou potřebujeme. Velká spotřeba je skryta ve vaření. Ať cokoliv jíme nebo k jídlu připravujeme, ke všemu je třeba vody. Udává se, že 4členná rodina potřebuje pro přípravu denní dávky potravin 26 000 l vody. Počítá se i voda skrytá v zelenině nebo ovoci a i v odpadech z nich.
Obrovské množství vody je skryto ve spotřebě elektřiny. Nejvíce z tepla. Energetický sektor v USA tak spotřebuje 41% vody (na výrobu 1 kWh 20-50 gallonů, tj. 760-1890 l vody). Skoro každá lidská činnost jakkoliv spojená s naší existencí, potřebuje vodu. Světové ekonomické fórum v tomto roce označilo spotřebu vody za největší výzvu pro příštích 10 let. Takže s vodou nezažíváme žádný komfort a bude hůř.
A hodně vážně se to týká našeho oboru, bez vody prát neumíme. Údaje o počtu praček v domácnostech se liší, vybírám údaj 590 milionů praček, které slouží 2,3 mld. lidí. Statistici říkají, že jedna spotřebuje za rok 131 500 l vody a 910 kWh elektřiny. Spočítej si spotřebu celkovou! Samozřejmě, klíčový je způsob praní. Na ní závisí nejen spotřeba, ale i produkce CO2: 60°C praní + sušení = 3,3 kg oxidu, 30°C praní a sušení volně 0,6 kg. Pořád si jaksi neuvědomujeme, že dost vody prostě není. V celém světě se prošustrovali zásoby kvalitní podzemní vody, nikde se s ní nešetřilo, snad s výjimkou Izraele. Jeho management vody je příkladný už od vzniku státu.
Nedostatek vody v povodí velkých řek Nilu, Eufratu, Indu, Mekongu má geopolitické dimenze. Pokles zásob vody ohrožuje osídlení a existenci lidské přítomnosti. Politikům to ale pořád nedochází. Na pití nám stačí 2,0-2,5 l vody, skutečná spotřeba ve vyspělých státech je 100-150 l/os/den. To je 9,5x více než mají Etiopané, kteří si musí vystačit 15-35 l/os/den. Na celodenní hygienu potřebujeme 20 l, lépe 50 l vody denně. To je spotřeba přímá.
Ale existuje ještě spotřeba úplná. Ta, která nějak souvisí s existencí člověka. Znamená 2 500-3 000 l/os/den, ba někteří autoři uvádějí až 5 000 l/os/den. Na výrobu potravin civilizovaného člověka je třeba denně kolem 2 700 l vody. Největším žroutem vody, ze 71% je zemědělství. Kulturní plodiny obrovské množství vody odpaří. 1 akr (0,4 ha) pšenice v horkém dni 15 200 l. To je totéž, jako by jste se denně 44x sprchovali. Rozvody vody jsou prakticky v celém světě přestárlé a proto zdrojem obrovských úniků stále drahocennější vody. Denní ztráty vody v rozvodech se přirovnávají ke spotřebě více než 11 mil. domácností. Nápravě brání nepochopení problému, technické těžkosti a nedostatek peněz. Angličané si spočítali, že se jim takto denně ztratí na 3 mil. kubíků pitné vody.
V červnu 2017 zorganizoval rozhlas sledování úniků vody z našich vodovodů. Uniklo za den 36,3 mil. litrů, více než se spotřebovalo na splachování toalet a do bazénů se napustilo přes 2 mil. litrů. Obrázek, jak hospodaříme s vodou. Úspory nejsou teoretický výmysl, ale praktická potřeba. Jednotlivec sotva něco zmůže, nedojde-li k překopání lidského myšlení nás všech. Konečně je na místě uvědomit si, jak cenná komodita voda je a že s ní musíme šetrně hospodařit. Vodaři říkají, že kolem roku 2025 budou 2/3 lidské populace pociťovat nedostatek vody. Nic k nepochopení. Pokud byla spotřeba vody lidstva v roce 1901 0,5 mld. m3, v roce 2014 to bylo 4 biliony litrů a v současnosti již přes 8 bilionů. Kde brát?
A se spotřebou souvisí i produkce vod odpadních. Zdaleka ne ve všech případech s ní nakládáme v souladu se zákonem, ne všechny zdroje mají čistírny OV. Řada malých producentů je vypouští v rozporu se zákonem. V hospodaření s vodou by pomohl masový záchyt srážkové vody. Nekoná se. Třeba v Austrálii je povinný. Srážková voda je výtečným zdrojem vody šedé a odlehčuje spotřebu vody pitné.
S vodou moc vyskakovat nemůžeme. Do kritické zdrojové oblasti patří 3% našeho území a 18% do potenciálně kritické. Co u nás spadne, odteče jinam. A srážek ubývá. Průtoky v tocích jsou mezi 1% až 50% stavu obvyklého a nacházíme se opakovaně v nejsušších letech posledních desetiletí. Nejde jen o vodu pro přímou spotřebu, ale výrobu všeho možného, třeba na výrobu 1 t ocele potřebujeme skoro 300 m3, 1 l vína přes 1 000 l atd.
Ztráty z nedostatku vody omezují růst a odhadují se na 260 mld. USD ročně. Sucho souvisí i s tím, že se otepluje a výpar z lesních a zemědělských ploch zvyšuje. Výpar z domácího bazénu se odhaduje až na 3 800 l vody/měsíc. To je danost, se kterou nic neuděláme. Je spočítáno, že k sanaci zvýšení teploty o 1°C by se musely zvýšit srážky o 60-100 mm (republikový průměr je 680 mm). Teplota roste, srážky jsou stejné. Ale stojí za to, burcovat většinou nevědomé občany, aby si vážnost naší vodní situace uvědomili a ať se naplňuje slogan „dostupnost vody je základním lidským právem“. A prádelenství je spojeno s vodou přímočaře.
-izk