Velký oheň viděl každý z vás. Stačí, aby hořelo auto s plnou nádrží benzinu a oheň, plameny, sirény, hasiči, vyvolají strach a respekt u každého. Ohrožují nás tisíce požárů ročně a při těch nejhorších hoří tisíce kilometrů čtverečních lesa, savany, buše a škody jsou miliardové. Jenom letos v dubnu 2022 jsme měli v ČR skoro 1 500 požárů se škodou 190 milionů korun a 7 mrtvými. Ten vůbec největší, když hořela chemička Unipetrol v Litvínově je za námi již několik let, ale napáchal škody za 12,5 miliard a vyvolal evakuaci 1 000 lidí.
Hoří i prádelny. V minulosti mnohem častěji než dnes, protože kdysi jsme mechanismus samovznícení neznali a neuměli se bránit. V USA podle statistik pořád ročně hoří na 15 000 prádelen se škodami na 0,25 mld. USD. A běda, hoří-li v prádelně špatně udržované s nánosy textilního prachu. Ten hoří jako bleskovice. Na nejhorší požár v našem oboru se pořád vzpomíná, ač uplynula řada let. To v roce 1911 hořela košilárna v mnohapatrové budově v New Yorku. Uhořelo 145 švadlen. Příčina? Samovznícení hader v kontejneru. V Česku hasiči v roce 2017 zasahovali u 125 974 případů, většinou požárů. Určitě vícekrát, než jste očekávali.
Na štěstí s požáry pomáhají hasiči. Cosi, jako jejich zárodek, měl už starý Řím. Otroků, kteří měli požár hasit, bylo vyčleněno na 500. Obrovskému požáru Říma, který propukl v červenci roku 64 n. l. nikterak nezabránili. Řím hořel 6 dní a byl ze 2/3 zničen. Už tehdy měl 2 mil. obyvatel. Traduje se, že Řím zapálil císař Nero. Vina se ovšem připsala křesťanům.
Po zániku Římské říše se na hasiče zapomnělo a povinnost hasit požár za středověku se vztahovala na všechny občany. Nepříliš úspěšně, jak dokázal obrovský požár Londýna v roce 1666. Byl tehdy převážně dřevěný. Požár zničil přes 13 000 domů a o domov připravil na 100 000 lidí.
Hasičské sbory v dnešní podobě vznikaly až v novověku, v Česku vůbec první v roce 1850 v Zákupech. Hasičské stříkačky se vyráběly již za Rakouska-Uherska. Vůbec první vznikly V Anglii a první se na naše území dostala v roce 1881. Mimochodem, to je rok, kdy hořelo Národní divadlo. Stříkačky byly parní, měly docela velký výkon, ale použití bylo vázáno na vydatný zdroj vody a příprava k akci trvala dlouho. Dnes máme jednak profesionální Hasičský záchranný sbor s 238 stanicemi a asi 10 000 příslušníky (ve větších městech) a také Sbory dobrovolných hasičů (v menších městech a obcích). Mají přes 7 000 jednotek a 70 000 členů. Při požárech a jiných neblahých událostech, haváriích, úniku škodlivých a jedovatých látek, dopravních nehodách, povodních, bezproblémově spolupracují.
Hasičskou činnost nelze vykonávat bez ochranných oděvů. Nic levného, zásahový oděv stojí 10 000 – 20 000 Kč, nemluvě o technickém vybavení hasičských sborů. Oděvy jsou vícevrstvé z nejnovějších a moderních materiálů a podléhají přísné certifikaci. Primárně musí chránit před ohněm a teplem, odpuzovat vodu a chemikálie, byl mněl být prodyšný, lehký, nebránit v pohybu. Součástí výstroje hasiče je i funkční prádlo. Běžným materiálem zásahových oděvů je Nomex, Kevlar, GoreTex, speciálni hasičský Gore Parallon, materiály s membránou Sympatex, Teflon, levnější oděvy jsou ze zvláště upravené bavlny. Tyto extrovní materiály se dostaly do praxe až ve 2. polovině 20. st., když byla zvládnuta technologie jejich výroby. Před tím se bavlněné oděvy upravovaly ve zvláštních lázních, např. fosforečnanů. Některé názvy úprav byly Proban, Secan, Pyrovatex. Úpravy většinou nebyly v praní stálé a po každém praní se museli obnovit. Používal je např. Perex Český Těšín.
U hasičů nejde jen o vlastní oděv s reflexními pásy, také jde o přilbu, ochranu obličeje, rukavice, opasek, boty, reflexní vestu, často i dýchací přístroj, radiostanici a mnoha pomůcek dalších. Složitá kombinace materiálů přináší obtíže i prádelnám při údržbě. Musí být dostatečně účinná, aby odeprala zbytky sazí, popela, chemikálií vznikajících při hoření a nesmí porušit funkční vlastnosti oděvu. Před lety, když se sofistikované hasičské oděvy dostávaly do praxe, v technologiích převládalo mokré čištění. Čištění zásahových oděvů se věnuje MPD Rakovník a nám známý odborník Jirka Kepl. Firma ve spolupráci s HZS ČR vyvinula komplexní systém údržby textilní výstroje hasičů s těmito prostředky: F 4 pro předčištění reflexních pásků, F 5 je mikroemulzní a dekontaminační prostředek, F 6 (ZEVA Super B) prostředek dezinfekční a F 7 prostředek pro impregnaci vícevrstvých zásahových oděvů. Vhodných technologií je více a je na každé prádelně, aby zvolila postup, který má již minulostí ověřený jako účinný a šetrný.
Oděvy pro hasiče, které se nakupují v zahraničí, často nesou označení „FR“. Má dvojí význam. Jednak jde o oděvy se zpomaleným hořením a jednak o oděvy hoření vzdorující. V prvním případě nesou oděvní textilie odpovídající zvláštní úpravy (hojné také např. u textilií pro domácnost, dekorační závěsoviny, záclony, nábytkové textilie). Oděvy vzdorující hoření musí být z nehořlavých vláken, např. z Aramidu. Vlastnost si textilie udržují navzdory užívání a údržbě. Z aramidových vláken jsou výrobky s obchodním označením Nomex, Kevlar, Meta-Aramid a Para-Aramid. Mezi výrobky tohoto druhu patří i Trevira CS, což je PES vlákno se zvláštní strukturou obsahující těžko hořlavé fosforové sloučeniny. Tepelná stabilita Treviry je samozřejmě mnohem nižší než Nomexu.
Ochranných oděvů pro hasiče je na trhu mnoho a je na nákupčím hasičských sborů, aby vybral ty nejlepší respektující odpovídající normy naše nebo evropské. Tou klíčovou je evropská norma EN 469. A na nás zůstává vést údržbu tak, aby zůstaly zachovány všechny klíčové funkční parametry oděvu. I když se vrátí z prádelny, musí sloužit dál.
-izk