Každý obor lidské činnosti přináší zajímavosti, které se vymykají běžnému chodu věcí, a které jsou proto tak či onak zajímavé. Lidé si o nich rádi počtou. Pokusil jsem se je vybrat a předkládám je čtenářům v tomto článku. O žádných ohromujících technických novinkách řeč nebude, ale vskutku jenom o zajímavostech z prádelenského života.
Dhobi Ghat.
Je největší prádelna pod širým nebem na světě a byla postavena v roce 1890 v indické Bombaji, dnes Mumbai. Na 7 000 prádelníků zvaných indicky „dhobis“ (pradláci) perou pod širým nebem ručně (nebo nožně) v betonových kádích přes 100 000 kusů prádla denně z místních hotelů, nemocnic i od soukromníků. Pere se vše, ložní, oblečení, zdravotnické, záclony, ručníky, osobní. Suší na šňůrách pod indickým sluncem a prádlo je hotové na druhý den. Logistika praní je neuvěřitelná. Dhobi Ghat patří k indickým top turistickým atrakcím a ročně ji navštěvují statisíce turistů. Prádelenští patří k 200 rodinám, které v chatrných barácích v prostoru prádelny žijí, nocují a stravují se. Pracují 18-20 hodin denně. A tato prádelna má obrovský obrat, možná největší na světě, ročně k 16 milionům USD. Podobných prádelen, ale menších, je v Indii několik.
Lodní prádelny.
Světové oceány brázdí na 300 obrovských výletních lodí. Jsou dlouhé kolem 300 m a široké 50 m s posádkou 3 500 lidí a 5 000-6 000 výletníky. Je na nich celkem na 400 000 lůžek a ročně obslouží 25 mil. hostů. Velká loď je už slušné městečko, které potřebuje prádelnu. Ta je umístěna hluboko v podpalubí, někdy je v ní i tunelová pračka. Montuje se v suchém doku při skládání lodě, dodatečná montáž by nebyla možná. Kapacita prádelny je 10-20 t/den a kromě toho je na palubě několik malých samoobslužných pradlenek. Jedna z posledních lodí tohoto druhu je Harmony of Sea. Je dlouhá 360 m, široká 65m a vysoká jako 20 patrový věžák. Má výtlak 230 000 tun, 4,5krát více než nešťastný Titanic. S motory o výkonu skoro 100 000 ks se plaví rychlostí 40 km/hod při spotřebě 6 t paliva za hodinu. A kdybyste ji kupovali, potřebujete 30 mld. korun. Druhou stranou námořnictva jsou vojenské lodě. Obrovskou flotilu má US NAVY. Největší letadlové, mají posádku 6 000 mužů a co do velikosti jsou srovnatelné s výletními. Prádelny perou nepřetržitě a vyperou 10 a více tun/den. Je zajímavé, že prádelny ve vojenských US lodích vystrojuje většinou nám zcela neznámá firma EDRO. Ta vyrobila již na 5 000 washextraktorů pro lodě. Založili ji v roce 1946 dva polští emigranti, pračky jsou moderní a počítají pro budoucnost i s ozonovou technologií. EDRO vystrojilo prádelny např. na Queen Mary 2 nebo na letadlové lodi George Bush. Nejextrémnější lodní malou prádelnu mají americké nukleární ponorky. Při několikaměsíčních misích a cca 150 členné posádce ji mít musejí.
Praní ve studené vodě.
K vůli úsporám energie se teploty pracích lázní snižují, nevyváří v Evropě nikdo a pere se při 60-70°C. A je docela reálný předpoklad praní při 40°C. Naprostým přeborníkem průmyslového praní ve studené vodě je ozonové praní. Pere se při 25-30°C, protože vyšší teplota snižuje rozpustnost ozonu a zkracuje jeho poločas rozpadu. Praní ve studené vodě ušetří 75-80% energie. Zemí, ve které se doma hodně pere ve studené vodě, je Japonsko. V domácích pračkách pere 98% obyvatel. Pračky nemají obvykle ohřev. A některé jsou beznadějně zastaralé, třeba se samostatnou odstředivkou vedle pracího bubnu. Takové pračky vyráběla Romovka před 50 lety. Jsou tam celé bloky obytných domů, ve kterých jsou pračky zapojeny jen na studenou vodu. A víte, jak si Japonci pomáhají? Přečerpávají do praček teplou vodu z vany po osobní koupeli. Na přečerpávání vody dokonce dostat v obchodech jednoduchá zařízení. I s filtrem. A kromě toho Japonci vyrábí a prodávají detergenty, zvlášť určené pro praní ve studené vodě. Navzdory tomu je úroveň domácího praní špatná a prádlo není podle našich měřítek vypráno dobře. Suší se všude různě na šňůrách. To ovšem neplatí pro průmyslové prádelny, např. hotelové. Ty dodržují vysoké standardy praní, jsou šmahem dělené na špinavou a čistou část a prádlo je na pokojích pro hosty perfektní.
Ukazovatelem bohatství národa a jeho stupně civilizace je spotřeba mýdla
Nadpis kapitolky věru platí. Podle statistiky z roku 1910 byly na čele celosvětové spotřeby mýdla USA s 11,0 kg/os/rok a na místě posledním carské Rusko s 1,2 kg /os/rok. Věrný odraz tehdejšího světa! V jakési keramické nádobě z babylonské doby, staré 4 800 let, našli historici zbytky něčeho, co připomínalo mýdlo. Ale skutečný recept na přípravu má 4 200 roků a je na hliněné sumerské tabulce z vykopávek z Tello (dnes Irán) vyvedený klínovým písmem. Vyrábělo se z popela, vody a kassiového oleje. Takže mýdlo je patriarchou prádelenství. V dobách nejstarších ale sloužilo jen k medicinským účelům, ne k praní. Bylo příliš vzácné. Vzpomíná se i v Bibli. Naši předkové ho vařili přes celý Středověk a cech mydlářů byl v Praze založen již v roce 1464. Vařilo se doma a výsledkem byl výrobek hodně nevábný. Začátek velkovýroby u nás se datuje až do roku 1848. To řezník Schicht začíná vařit mýdlo v Rynolticích u Liberce. Vařit se mohlo, protože se ve velkém již vyráběla soda, jako nutná alkalická přísada při vaření. Výrobu syn zakladatele později přesunul do Ústí/Labem a položil základy současného výrobce Setuzy. Dlouho to byl největší producent mýdla v ČSR. A současnost? Mýdlo se pořád vyrábí a výroba představuje 1/3 vyráběných surfaktantů, 2/3 jsou tenzidy syntetické. Ono totiž v měkké vodě pere výtečně.
Vojenské prádelny.
Mají je všechny armády na světě. Ani ne tak pro praní, jako pro odmořování osob a techniky od radiačního zamoření v případě jaderného konfliktu. Musí být pojízdné, aby s vojskem držely krok. Vojenské prádelny měla už Unie ve válce Jih proti Severu (1861-1865). Praly pradleny v neckách (většinou černošky) přímo ve vojenském ležení. O polní vojenské prádelně víme své i u nás. V čase (1980), kdy se již v zahraničí začaly prosazovat tunelové pračky a konstruktéři Romovky o nich uvažovali, dostali absolutní stopku. Tou byl státní úkol Děva na projekt a výrobu vojenské prádelny na podvozcích terénních automobilů Tatra 815. Původní projekt počítal s 3 vozidly a byl později doplněn o čtvrté s žehličem v kontejneru. Děva si vyžádala 100 000 projekčních a konstrukčních hodin a na žádný jiný velký projekt nebyl prostor. Takže místo tunelové pračky se vyráběla v licenci prací souprava Slant Line, na svou dobu již zastaralá. Vojenských prádelen se vyrobilo do roku 1987 celkem 76. Některé byly později repasovány v Meronu s r.o. a v Kosovu a Afganistánu dobře posloužily jako součást našich vojenských polních nemocnic. Existuje i obrázek cizí vojenské prádelny namontované na vagonech, která fungovala jako součást vojenského ešalonu. A prádelnu v letadle Air Force One má americký prezident. Polní vojenské prádelny mohou být i stacionární. Švýcaři mají perfektní vojenské logistické centrum nedaleko Lucernu. Stará se o 140 000 vojáků a 40 000 rezervistů a pere všemožné součásti výstroje s kapacitou 10 t/den na tunelové lince. Z celého Švýcarska. Sověti při okupaci Československa obsadili na jižním Slovensku veliký výcvikový prostor Oremův Laz. Když jejich příslušníci mechanizovaných jednotek chodili k nesnesení špinaví, namontovali na vojenský náklaďák UAZ starý chemický čistící stroj a nádrže na PER a objížděli jednotky a čistili jim na místě výstroj. Po opakovaném čištění špinavý PER kdekoliv vypustili do přírody a jeli dál. To už byla bezohlednost na hranici kriminality. Ložiska PER v překrásné a jinak zachovalé krajině Oremova Lazu přetrvávala ještě léta po jejich odchodu a nikdo nevěděl co s nimi. On totiž PER má poločas rozpadu až 6 let.
Tvrdá voda a mořská voda.
Odjakživa všichni víme, že se dobře pere v měkké vodě (dešťové) a špatně ve vodě tvrdé (vodovodní). Proč? Ve tvrdé vodě (a tou je skoro každá kohoutková nebo studniční) jsou rozpuštěny soli především vápníku a hořčíku. Tím více, čím je voda tvrdší. Tvrdost se dlouho měřila v německých stupních (dnes i jinak), přičemž platí, že 1°N = 10 mg CaO/l nebo 7,2 mg MgO/l. Tvrdá voda u nás má 14-21°N, což znamená, že obsahuje 0,14-0,21 g/l vápenatých solí nebo 0,11-0,15 g/l solí hořečnatých. Moc nebo málo? Málo v porovnání s vodou mořskou a dost na potíže s praním. Proč vznikají? Desítky let jsme prali s mýdlem. To jsou sodné soli kyseliny stearové a palmitové. V pračce se rozpustí, a pokud je v ní tvrdá voda, reagují soli vápníku a hořčíku s těmito kyselinami za vzniku mazlavých nerozpustných produktů, které ruší praní. Proto vodu změkčujeme. Je pravda, že chemické tenzidy v současných detergentech jsou méně náchylné na tvrdost než mýdlo, ale tvrdá voda vyžaduje vyšší dávkování. A co voda mořská? 
V té je v průměru 35 g/l solí tj. 35 000 mg/l. Řádově 10 000krát více. Zdravý rozum říká, že se v ní prát nedá a je tomu tak. Vysoký obsah solí ruší působení tenzidů. Obrovské problémy s tím měla americká vojska v Tichomoří za II. sv. války. Všude kolem voda a nebylo si kde a jak vyprat triko nebo trenky. A mimochodem, v Mrtvém moři je solí 330 g/l, tedy ještě 10krát více než v běžné vodě mořské. Solí je v oceánech tolik, že by pokryly zemský povrch vrstvou tlustou 200 m. Pokud chceme k praní používat mořskou vodu, musí se předem odsolit, např. reverzní osmózou. A právě to se na velkých lodích děje. Ale úpraven mořské vody jsou již i na souších desetitisíce. Problém není v tom, jak vodu odsolit, ale kde na to brát energii – spotřeba je kolem 3 kWh/m3 a více.
neboli samoobslužné prádelny začaly jako veskrze americký fenomén, když první z nich byla postavena v roce 1930 v Texasu. Dnes je jich v USA 25 000, v Evropě nejvíc v Británii 3 000 a pomalu se otevírají i v našich větších městech. V USA sa starají o roční obrat 5 mld. USD a klientelou jsou studenti, vojáci, lidé bez rodiny, penzisté, podnájemníci v malých bytech, matky s malými dětmi. Všichni ti, kteří nemají nebo z různých důvodů nemohou mít doma pračku. Největší pradlenka je v Bervynu, Illinois. Má podlahovou plochu 1 250 m2 a je v ní na 300 praček a sušičů. A také malý ZOO koutek, bufety, hrací automaty, dětský koutek, knihovna, spousta velkoplošných obrazovek, kytky a všelico jiné. Tak proč nezajít, neposedět, nepoklábosit, nedat si kávu a nevyprat? U nás je protagonistou pradlenek firma Primus, která vyrábí pro ně vhodné technologie. Největším řetězcem je Speed Queen se 400 provozy. V době coronaviru mají pradlenky utrum. Byly z moci úřední zavřeny kvůli kumulaci více osob. Pro větší zákaznickou atraktivitu se pradlenky kombinují s restauračním nebo kavárenským provozem. Proč ne, dáte si oběd s pivem a mezitím se vypere prádlo?! A jak je to s cenami? Samozřejmě různě podle lokality. Obecně tak 150-200 Kč za 15 kg balík prádla. A pokud by vás pradlenka oslovila, nejlepší řešení je frančíza. Na investici si potom připravte 1,5-2,0 miliony.
Čisté prádelny.
Vůbec nepochybujte o tom, že čisté prádelny jsou vrcholem prádelenského umu. Nic je nepřekoná v nárocích na přesnost, zodpovědnost a preciznost. Kdo provozuje čistou prádelnu, každý den znovu z prádelenství maturuje. Buďme rádi, že máme jednu i u nás, ve Slavkově a že tu technologii umíme. Patří firmě Elis, která má podobných provozů po světě 28. K čemu takové prádelny potřebujeme? Lidé vymýšlejí nové a nové technologie, mikro a nanoelektroniku, superoptiku a pořád náročnější operační zásahy. A prostředí pro takové činnosti musí být superčisté. Trh superčistých oděvů jen v Německu představuje 50 mil. Euro ročně. A roste. Stojíme před tímto problémem: ve vzduchu se vznáší obrovské množství droboučkých částic s velikostí kolem 0,3 mikronu. Udává se, že je jich 1011 na 1 m3 vzuchu. Jsou úplně všude, venku, v přírodě, místnostech, obchodech, kancelářích. A mezi nimi i bakterie a viry. A na vzniku částic se podílíme i my sami. Když člověk nehybně sedí, i tak vyloučí za minutu až 100 000 částic a pokud se pohybuje, jsou to miliony. Nevnímáme, že všude kolem nás je spousta drobného prachu. A v 1 gramu prachu může být až 1,5 milionu bakterií. A jsou lidské činnosti, pro které je prach a částice a bakterie zcela nepřijatelný a musíme zaručit, aby se odehrávaly v čistém prostoru. A k jeho udržování slouží i čisté prádelny. Pro čisté prostory a prádelny platí celá řada stavebních, technologických, personálních a manipulačních omezení. A striktně se dodržují. Bez absolutní kázně nemůže čistá prádelna existovat. Vždyť třeba slavkovská prádelna pere ve třídě čistoty 5 a to znamená, že z těch milionů částic z okolního vzduchu je pro ni horním limitem v prostoru prádelny 100 000 částic s průměrem 0,1 mikronu.
-izk-