Praní se v průběhu posledních dekád změnilo. Radikálně. Před pár desítkami let nebyla jiná technologie, než vyvářka. Na všechny sortimenty, standardně. Energií se nešetřilo, nebyl důvod. Byla levná. U každé prádelny mocná kotelna na uhlí, o jeho spotřebu se nikdo nestaral. Navíc uhlí výtečně sloužilo k likvidaci kalů všeho druhu, které se na haldu uhlí vylévaly a po té spalovaly. O emise se nikdo nestaral. Život prádelenských byl jednodušší.
Dnes je spotřeba energie při praní problémem dominantním. Energie mnohonásobně zdražily a každá úspora dobrá. Navíc žádné uhlí (uhelná kotelna nepřežila ani jedna), ale ušlechtilé (a drahé) palivo, zemní plyn. A ruku v roce s potřebou šetřit se snižovaly teploty praní. Vyvářka je vzdálenou minulostí, běžná teplota praní klesla na 60°C. Ale dodejme, že v časech vyvářky bylo prádlo mnohem robustnější a pevnější a vyvářka mu nevadila. Ne každý byl se snižováním teploty spokojen. Staří praktici namítali, že se prádlo bez vyvářky dobře nevypere. Dnes víme, že vypere, stejně dobře jako vyvářkou. I proto, že promptně reagovali výrobci pracích prostředků a změnili jejich složení k vyšší účinnosti při nižších teplotách.
A tento proces se opakuje. Znovu voláme po nižších teplotách praní a ta klesá ke 40°C. V domácnostech se tak pere běžně, průmysl si zvyká. A to není konec. Televizní spoty čím dál častěji ukazují praní při 20°C. Kdo ví, možná je to budoucnost i praní průmyslového. Motivace je zřejmá: úspora drahého tepla. Ale opět je nutná reakce výrobců pracích prostředků a změna složení tak, aby výsledek praní odpovídal všemu očekávání. Ve studené vodě perou už desítky let Japonci. Jejich pračky nemají ohřev a ani napojení na teplou vodu.
Po pravdě, Evropané nad výsledky praní krčili nosy, ale zvykli si. Dnes jejich technologii nízkotepelného praní přebíráme. Pořád s cílem šetřit drahou energii. Její extrémní cena z minulých měsíců se snad již nikdy nevrátí, ale nevrátí se ani její minulá láce. Tak je tom ostatně s růstem cen vždy. Nutnou podmínkou zůstává změna složení detergentů, ale těžko předvídat, jak se projeví na ceně. Nepochybujte o tom, že budou dražší a s jiným složením. 
A vrátíme se k praní na potocích, řekách a u kašen stovky let zpět ve studené vodě. Takže mají pravdu ti, co říkají, že život se pohybuje v kruhu?
Ale praní při nižší teplotě kolem 20°C má ještě jednu technologickou výhodu, můžeme totiž znovuobjevit pro praní ozon. Vynikající vybělující a dezinfekční přísada nepoužitelná při vyšších teplotách lázní, které ozon rozkládají. Naši staří praktici mají k ozonu zbytečný despekt. Žel, nevyplývá ze znalosti věci, ale z generačních předsudků. Ke škodě věci. Jsou sortimenty přímo k praní v ozonových lázních předurčené.
Prádlo z domovů důchodců. Zdokonalování a sesilování pracího účinku detergentů má i jeden nežádoucí aspekt. Mění se složení prádelenských odpadních vod a ty se musí čistit složitěji a s větším úsilím resp. se zdokonalenými technologiemi. Problémy životního prostředí v moderní společnosti jsou stále naléhavější a ať jde kdekoliv o novou (a lepší) technologii, nesmí být s tímto aspektem v rozporu. Snížená teplota praní přináší i nové problémy hygienické. Zatím, co vyvářka likvidovala mikroby beze zbytku a problémů, nižší teploty lázní jim docela svědčí. Takže v detergentech musí být účinná dezinfekční přísada zaručeně fungující při nižších teplotách praní. A ta znamená další zátěž odpadních vod. Ty se čistí biologicky, kdy nežádoucí látky ve vodách mikroorganismy rozkládají na jednodušší a netoxické s účinností až 97%.
A cokoliv přidáme do detergentů, by mělo být biologicky odbouratelné a neohrozit biologické pochody čištění. I v domácích čistírnách. Pro chemiky faktor určitě omezující. Takže moderní praní má svoje úskalí a před technology je úloha se s nimi vypořádat. Problémem je i spotřeba vody, které je čím dál tím méně, ale o tom až někdy jindy.
-izk-