Proti kouření se vede v posledních letech tvrdá a nesmlouvavá kampaň, kouření se omezuje, zakazuje, zdražuje. Každá cigareta prý zkrátí život o 15 minut. Kouření je prostě v nemilosti. Ještě před pár lety tomu tak nebylo. Kouření se bralo jako zlozvyk, ale společensky přijatelný. Zadívejte se na herce ve starších filmech, zapalují jednu cigaretu od druhé. Všem represím navzdory kouří 1,337 mld. lidí, v populaci Česka 28,5%, ale v Řecku 40% (vůbec nejvíce). Kuřák starší než 15 let vykouří ročně v průměru na světě denně 12,1 cigarety. Počet vykouřených cigaret je astronomický, jenom v malé ČR je to ročně 21 miliard kusů.
Ale výrobní linky stíhají, výkon průměrné fabriky 50 000 ks/hod není nic zvláštního. Statistiky říkají, že kouření v průměru ročně zabije na 8 mil. lidí. Proč? Bylo zjištěno, že v kouři je na 4 000 chemických látek, z toho 250 škodlivých a 50 rakovinotvorných. Ve spotřebě cigaret jsme na 7. místě na světě, tedy dost vysoko. Český kuřák v průměru vykouří 2 400 cigaret za rok a kuřáci odvedou do rozpočtu na daních cca 40 mld. korun ročně, neboť daň je v současnosti 37 Kč na krabičku (a bude vyšší). Reálné náklady na krabičku jsou nanejvýše 5 Kč. V Evropě je spotřební daň na tabákové výrobky 70-80%.
V 1 cigaretě je 0,65-1,00 g tabáku a 7,5-13,4 mg nikotinu. Při vykouření cigarety se do těla dostává 1-2 mg nikotinu. A ten je považován za hlavní škodlivinu při kouření. V kouři jsou ale i škodliviny další. Nikotin je rostlinný pyridinový alkaloid. Je prudkým jedem a základní návykovou látkou tabáku. Vyvolává relaxaci, stimuluje myšlení a pozornost a nepříznivě i srdeční sval, a co hlavní, je silně návykový. Do těla se vstřebává z kouře přes sliznice.
Návykovost je velmi silná a kuřák nepřestane, i když ví, jaké zdravotní riziko pro něj kouření znamená. Silné kouření znamená ale ekonomickou újmu, kuřák prokouří ročně 25 000-40 000 Kč. Historie kouření se odvíjí od objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492. Jeho námořníci dovezli tabák do Evropy a kouření se začalo šířit. Navzdory zákazům, omezením a pramalému pochopení panovníků. Třeba anglický a skotský král Jakub VI v roce 1604 zavedl ukrutně vysokou daň na tabák, sultán Marad IV v roce 1633 vydal zákaz kouření pod trestem smrti a vskutku tehdy denně popravovali za kouření kolem 18 lidí. Ale kouřilo se dál. V mládí silný kuřák byl Hitler, celý život Stalin i Churchill.
Největším rizikem kouření je rakovina plic. Zvyšuje se s každou vykouřenou cigaretou. Podle statistik 90-90% případů rakoviny jde na vrub kouření a riziko onemocnění u kuřáka je asi 30x vyšší než u nekuřáka. U kuřáků se zvyšuje množství mutací v plících ruku v ruce s délkou kouření. Jinou hrozbou pro kuřáky jsou onemocnění kardiovaskulární a infarkt. 75% nemocných jsou kuřáci. Umírají v průměru o 5,5 roku dříve než nekuřáci. Rizikovost onemocnění je nelineární. To znamená, že na zdvojnásobení rizika infarktu by kuřák musel kouřit 30 cigaret denně.
Odvykání kouření je nadmíru obtížné a často nestačí ani pevná vůle. Angličané si spočítali, že se to podaří jen 16% lidí navzdory odborné pomoci.
Slibné byly E-cigarety, mezi kuřáky se šíří. Do E-cigarety se dává kapalná náplň podle chuti uživatele (příchuť různá, různá dýmavost a různý obsah nikotinu), ta se elektrickým tělískem ohřívá, odpařuje v atomizéru a páru, připomínající kouř, uživatel vdechuje. Alternativou k těmto tzv. vaporizérům jsou výrobky s nahřívaným tabákem. V nich se tabák zahřeje na teplotu 250°C a více a při záhřevu se produkuje aerosol nebo kouř méně škodlivý.
Exkluzivní kouření minulosti představovala vodní dýmka. Spaloval se v nich tabák s různými příchutěmi, procházel vodní lázní a vdechoval přes hadičku s náustkem, která mezi zúčastněnými kolovala.
Spousta celebrit kouřila spíše doutníky než cigarety. Bylo to gesto úspěšnosti a bohatství: sir Winston Churchill (říkalo se, že vykouřil 1 000 doutníků ročně a na ¼ milionu za život), Al Pacino, Jack Nicholson, snad nejlepší basketbalista Michal Jordan, Mark Twain, Bill Clinton, Fidel Castro, Hemingway, Al Capone, Albert Einstein, Sigmund Freund aj. Kuřačkami doutníků byly i slavné ženy: Marie Antoinette, Sarah Bernardt, Abgeline Jolie, Madonna.
Historicky nedražší doutník je Gurkha Royal Courtesan za 1 mil. USD balený do zlacené folie a posázený diamanty. Historicky legendární jsou doutníky kubánské, ale dohánějí je výrobky z Dominikánské republiky, Hondurasu a Nicaraqui. Premiérovou značkou doutníků je kubánská Cohiba. Traduje se, že byly prvně vyrobeny přímo na žádost Fidela Castra pokynem přes Che Guevaru, který byl minstrem průmyslu. Jejich exkluzivita co do ceny a výjimečností trvá dosud. Ročně se vyrobí omezený počet kusů. Kvalitní doutníky se kouří pomalu, 45-60 minut a vychutnávají se. Jejich kouření, vychutnávání uvolňující komplexity a vrozené kombinace chutí se přirovnává k vychutnávání výtečného vína.
Uvádí se, že když král Edward VII nastoupil na trůn po své přísné matce královně Victorii, uvedl se výrokem „gentlemani, můžete kouřit“. Existuje úsloví neznámého autora „kouřit je lidské, kouřit doutníky je božské“.
Mnozí kuřáci dávají přednost dýmkám. Je to nesmírně stará „neřest“ s tisíciletou tradicí. Nekouřil se jen tabák, ale také konopí a jiné drogy. Na jiných kontinentech stovky, možná tisíce let před příchodem Evropanů. Součást mnohých kultur. Dýmky se vyráběly z materiálů různých: jílu, briaru, keramiky, kukuřičných klasů, skla, mořské pěny, dřeva atp. Mezi kuřáky dýmek je spousta slavných osobností, astronaut Buzz Aldrin, Roald Amundsen, Johann Sebastian Bach, Ludwig von Beethoven, Bing Crosby, A. Einstein, Hemingway, Vincent van Gogh, Sherlock Holmes aj. Běžné zdravotní negativy kouření se týkají i dýmkařů i když je riziko menší než u cigaret. Dýmka obsahuje 1-3 g tabáku s 30-50 mg nikotinu. Ten se do těla dostává a platí všem negativní, co bylo o kouření již vyřčeno. Dýmek je neskuteční množství typů a tvarů. Slovo je odvozeno od praslovanského výrazu, slovo fajfka pochází z němčiny. Nejčastějším materiálem pro výrobu u nás je bruyer, středomořský druh vřesu, dřevo tvrdé, odolávající teplotám.
Výběr tabáků je nepřeberný a v oblibě jsou zejména směsi jemné a aromatické. Každý si musí vybrat, co mu vyhovuje nejlépe. Tabáky mají různé tělo, aromu, řez, charakter, chuť. Nejrůznějším způsobem se aromatizují.
Alternativou ke klasickému kouření je již zmíněné IQOS. Je to obchodní značka dceřiné společnosti koncernu Philip Morris, Zařízení pracuje na ohřevu tabáku na 250 °C a více, vdechují se zplodiny ohřevu. Obsahují méně škodlivin než kouř a jakž takž zachovávají chuť klasického kouření. Trend kouření se nejspíše bude měnit a zrodí se náhrada klasického kouření. Může to být IQOS nebo elektronické cigarety nebo úplně nové směsi s mixem marihuany a jiných přísad, budou-li ovšem legalizovány. Nebo jiné technologie s nikotinem bez hoření tabáku a jen s jeho záhřevem. Problém natolik aktuální, že se s ním zabývají i tak významné firmy jako Philip Moriss. Přirozeně, skončí-li klasické kouření, musí mít alternativu, aby přežili.
-izk-