Co les pro dřevaře, tovar pro obchodníka, pacient pro lékaře, to textilie pro pradláka. Tato závislost je i závazkem: mít alespoň základní zbožíznalecké vědomosti, neboť ne každá textilie se chová a udržuje stejně. Mezi špatným výsledkem údržby a nesprávnou technologií spojenou s nevědomostí je zřetelná souvislost. Kdysi jednoduchá situace spojená s výhradně přírodními surovinami (vlna, bavlna, len, konopí) se razantně změnila s průnikem chemie do textilního průmyslu v posledních 50 letech. Nová chemická vlákna, nové technologie úprav, nové způsoby zpracování, nepřeberné kombinace přírodních a chemických vláken, zátěrové membránové technologie, inteligentní textilie – to vše klade nové nároky na pracovníky prádelen a čistíren i proto, že ne vždy se lze spolehnout na symboly údržby. Zůstávají tedy znalost a intuice. První lze nastudovat, druhou nikoliv a vyplyne až z mnohaleté praxe.
Základní informace o textiliích byly publikovány nesčetněkrát a opakovně i v Informátoru. Jde bohužel většinou o tradičně konzervativní pohled jakoby se autoři navzájem opisovali, který sotva přináší čtenáři něco nového. V této prádelenské kapitole se proto pokusím o informace poněkud jiné, vyplývající z prudkého rozvoje oboru v poslední době.
Především si ujasněme základní pojmy textilnictví a správně je používejme. Slovo textil má význam nejširší a souhrnně označuje textilní suroviny, polotovary i hotové výrobky. Pod pojmem textilní surovina rozumíme všechny suroviny zpracovávané textilním průmyslem ať přírodní nebo chemické. Textilní polotovar je určen k dalšímu zpracování. Textilní výrobek je vhodný k bezprostřednímu použití. Velmi často se používá výraz textilie – je to opět souhrnný název pro textilní suroviny i polotovary, ale zejména pro hotové výrobky. Hodnocením textilií se zabývá textilografie, když bere do úvahy reprezentační jakost, trvanlivost a fyziologické vlastnosti výrobku. Vlákno je protáhlý, pružný a pevný útvar omezené délky s malým průřezem vhodný k výrobě příze. Nit je podobný útvar neomezené délky vyrobený ze spřádatelných vláken. Příze se vyrábí spřádáním vlákenného materiálu. Zeskáváním příze vzniká nit.
Vyčesáváním krátkých vláken z příze vzniká příze česaná, podélným nebo příčným tvarováním nití příze tvarovaná. Do závodů přichází příze navinutá na potáčích, přadenech a cívkách. Tloušťka příze se definuje pomocí jednotky „tex“. Číslo tex udává hmotnost přadena o délce 1 000 m v gramech. U příze rozhodují i jiné vlastnosti, např. pevnost, tažnost, počet zákrutů, stejnoměrnost, hladkost atd. – všechny výrazně ovlivňují hotový výrobek. Příze se zpracovávají tkaním (pravoúhlá vazba nejméně 2 systémů nití) nebo pletením (z vláken se tvoří navzájem vázané smyčky).
Ačkoliv textilie jsou co do struktury povrchu a druhu vláken neskutečně variabilní, přece jen lze u základní jednotky, totiž vlákna, vypozorovat společné vlastnosti bez pohledu na rozličný původ. Jde o podobnou stavbu. Představme si, že by se podařilo základní molekulu vlákna 10milionkrát zvětšit. Dostali bychom řetěz podobný šňůře perel o tloušťce 2-3 mm a délce 1-100 m přičemž jednotlivé perly by představovaly atomy mezi sebou vázané chemickými vazbami. U téhož vlákna by byla délka molekul různá. Takové dlouhé molekuly se nazývají lineárními makromolekulami a jsou základem každého vlákna. Jsou složeny především z atomů uhlíku, ale také dusíku a kyslíku a pestrost v umístění a počet těchto atomů rozhoduje o fyzikálních a chemických vlastnostech vláken. Makromolekula celulózy se např. skládá ze 7 000 až 8 000 jednotlivých molekul a mnohonásobně vyššího počtu atomů. V přírodních vláknech ať rostlinných nebo živočišných se o tvorbu lineárních makromolekul postarala matka příroda, u chemických vláken je musíme vytvořit polymerizací, polykondenzací nebo polyadicí. Tedy metodami organické chemie. Dalším předpokladem pro výrobu chemických vláken je příprava vysokomolekulární zvláknitelné hmoty, ze které lze různými zvlákňovacími procesy získat pevné, stálé a ohebné vlákno. Nejčastěji protlačením tekuté hmoty přes zvlákňovací trysky.
Jak vlákno pod velkým zvětšením vypadá? Rentgenografickým rozborem se zjistilo, že vlákno má dvě rozdílné části a to krystalickou a amorfní. V krystalické části jsou atomy a molekuly spořádány pevným a vázáným způsobem obdobně jako např. v krystalu soli. Vzájemné přitažlivé síly jsou nositelem pevnosti vláken, odolnosti vůči tahu a také pružnosti podél. Do krystalické oblasti jen obtížně pronikají cizí molekuly (voda při bobtnání nebo barvivo při barvení). Kdyby bylo vlákno tvořeno jen krystalickými částmi, bylo by nadél velmi pevné, ale také křehké a obtížně by se barvilo. V části amorfní jsou atomy a molekuly neuspořádány, vzájemné vazby jsou slabé, struktura volná. Amorfní oblast působí jako „klouby“ vlákna, ve kterých je vlákno ohebné. Do této volné struktury lehce proniká voda i barvivo. Současně je tato oblast méně pevná a pružná podél. Celkové vlastnosti vláken jsou dány poměrem obou částí – ty musí být vyváženy. Při výrobě chemických vláken lze do jisté míry strukturu a tím i vlastnosti ovlivnit.
Textilním fenoménem posledních let je džínové ošacení: kalhoty, sukně, šaty, kabelky, sandály, čepice atd. Klasickým materiálem je denim, tj. keprová bavlněná tkanina vyšší gramáže barvená tak, aby se barva postupně z lícové strany otírala. Nové jsou denimy s příměsí elastomerních vláken, které přinášejí tvarovou stálost. Klasický denim je modrý, dnes se vyskytují všechny možné barvy i s potiskem, zrnitým dezénem, proužkem atp. Džíny se bezproblémově perou detergenty bez bělidel a protože jsou většinou již z výroby předeprány nehrozí sražení. Dnešní džíny spatřily světlo světa v roce 1873 v USA v dílnách Leviho Strausse. Ten do Ameriky emigroval jako chudý hoch v roce 1847 a když v roce 1902 zemřel, zůstal po něm majetek 6 mil. USD. Džínové výrobky tedy ovládají trh již 130 let, což nemá obdoby. Počet solidních výrobců i plagiátorů neustále roste a platí, že měřítkem kvality je cena.
Nelze opominout renesanci lýkových vláken tedy konopí a lnu. Len je jednou z nejstarších kulturních plodin a pěstuje se přes 6 000 let, konopí 3 500. Konopí, Canabis Sativa je statná jednoletá rostlina s rozvětveným stonkem. V našich zemích se pěstovala odjakživa a v domácnostech zpracovávala. Narkomani bohužel konopí zkompromitovali natolik, že v některých evropských zemích bylo pěstování zakázáno. Předpisy se uvolňují až teď a produkce roste. Konopné vlákno je mimořádně pevné i za mokra, odolné proti vodě i povětrnostním vlivům. Obrovský vliv mělo na rozvoj dopravy plachetnicemi v minulých stoletích: střední plachetnice potřebovala každé dva roky na vystrojení (plachty, lana, sítě, vlajky) 50 až 100 t konopí. Do textilní výroby se konopí (a také len) vrací ve směsích. Lněná vlákna jsou jemnější a směsím (např. dámské šatovky s plátnovou vazbou) dodávají příjemný chladivý omak. Běžné složení je 30 % PES + 70 % len. Směsové tkaniny jsou nemačkavé, splývavé, dobře se nosí. Potíž je v tom, že tradiční pěstitelské země (Pobaltí, Benelux, Polsko a konec konců i ČR) od pěstování konopí a lnu upustily a návrat je obtížný. Evropský trh tak trpí nedostatkem těchto surovin. V přírodních materiálech má neotřesitelnou první pozici ovšem bavlna. Posledním hitem je bavlna s ekologickým certifikátem tj. seriózní písemnou zárukou, že při jejím pěstování a zpracování nebyly použity žádné škodlivé chemické látky a pěstování i zpracování bylo šetrné k životnímu prostředí. Řada zákazníků za certifikát nemálo připlatí obdobně jako u biopotravin. Značnou váhu má certifikát Öko-Tex Standard 100 udělovaný 12 světovými zkušebními instituty. Tendenci k ekobavlně nelze bagatelizovat, protože bavlna se pěstuje a zpracovává v zemích třetího světa, které mají zcela jiné priority než ochranu životního prostředí nebo vliv chemikálií na člověka. Popularita bavlny se odvíjí i od skutečnosti, že ji lze míchat prakticky se všemi druhy textilních materiálů za vzniku směsí s novými vlastnostmi. Tak směs s PES např. zcela ovládla oblast košilovin nebo pracovních oděvů pro zdravotnictví, obchod a průmysl.
V souvislosti s bavlnou stojí za zmínku i smyčkové tkaniny tedy froté. Proč? V západních zemích jsou v hotelovém i zdravotnickém sektoru neporovnatelně více zastoupeny než u nás. Nemocnice mají froté prádla až 30 %. U nás mít nemohou, protože pacienti a personál by kvalitní froté okamžitě rozkradli. Původní froté bylo bavlněné s hmotností 400-500 g/m2, dnes může být základní nebo smyčková osnova z PES. Prádelny musí vědět, že nejčastější poškození froté vzniká vytažením smyček. Proto se musí froté předepírat (75 % náplně pračky, vyvářka, běžné prací prostředky) a poté sušit při 70-80 °C. Předepráním se zvýší síla potřebná k povytažení smyčky 3 až 5krát.
Pokud uvažujeme o chemických vláknech, nezapomínejme na základní informaci: i v jedné kategorii vláken, např. u PES, je obrovské množství druhů, které se vlastnostmi liší. Tak např. Dacron (DuPont) se již před lety vyráběl ve 40 modifikacích lišících se délkou, jemností, barvením, skaním atp., našich Tesilů se vyrábělo na 30 druhů, Trevir přes 50 atd. Je tedy obtížné definovat obecně platné vlastnosti např. Treviry a tím méně PES jako takového.
Nejrozšířenějším a nejuniverzálnějším chemickým textilním materiálem je polyester. Na trhu se objevují stále nové modifikace. Tak např. PES se dlouho zpracovává jen ve formě nekonečných vláken, dnes přibývá výrobků z PES stříží z krátkých vláken obdobně jako u bavlny. Střižové vlákno je buď v útku nebo v útku i osnově. Význam? Je to materiál pro nejnáročnějšího zákazníka, který se omakem a vzhledem neliší od bavlny, snese 300 uživatelských cyklů a přináší odolnost chemického vlákna. Jde zřejmě o materiál pro stolní prádlo budoucna s odhadem, že podíl klasické bavlny může klesnout jen na 10 %. Materiál je ovšem náročnější na údržbu (praní, sušení, žehlení) než klasické PES výrobky a prádelny si musí pozměněné technologie osvojit.
Mimořádným PES výrobkem jsou mikrovlákna (mohou být i z PAD) – extrémně tenká vlákna s jemností 0,5 až 0,7 dtex, což znamená, že 10 km vlákna váží jen 0,5 až 0,7 gramu! Textilie z mikrovláken jsou, vzhledem na obrovský počet jemný vláken, velmi husté, takže vykazují filtrační efekt pro bakterie. Jsou ideálním materiálem pro výrobu operačních plášťů a roušek. Jsou měkké, lehké a prodyšné. Také ovšem drahé, protože výroba přes protlačovací hlavy s mikrootvory není vůbec jednoduchá.
Elastomerová vlákna mají elastické vlastnosti pryže. Vyrábí se z modifikovaného PUR a mají roztažnost 500-700 % s velkým elastickým zotavením. V USA se nazývají spandexová (chráněný název), v Evropě Elaston, Lycra, Spandelle atd. Lycra (Dupot) je na trhu již od roku 1858. Tato vlákna prakticky vytlačila z trhu vlákna pryžová. Pozor: vlákno je málo odolné v žehlení: Lycra je dnes běžnou přísadou do oděvů pro volný čas, ale také kvalitních šatovek. Obvyklý přídavek je 2-6 % elastomeru do osnovy i útku.
Modalová vlákna jsou viskozová vlákna vyrobená z modifikovaných spřádacích nebo zvlákňovacích lázní. Výrobkům dávají větší rozměrovou stálost při nošení i praní a větší trvanlivost. Podobný název ale zcela jiné vlákno nese název modakrylové vlákno. Jde o vlákno chemické s obsahem 85 % PAN když zbytek tvoří jiné polymery. Z hlediska údržby se chová podobně jako PAN. Slouží především k výrobě vlasových a bytových textilií. Průkopníkem v nových materiálech je DuPont (Nylon, Hypalon, Neopren, Kevlar, Nomex). Je původcem a výrobcem aramidových vláken na bázi aromatických jader spojovaných amidickými skupinami. Patří sem Kevlar s větší pevností v tahu než ocel a odolností proti snad všem chemikáliím a také Nomex s vynikající odolností proti plamenům a žáru. Oba materiály se používají na speciální oděvní výrobky a z hlediska praní nevyžadují žádné zvláštní ohledy.
Posledním výkřikem technologie jsou vlákna uhlíková vyvinutá pro kosmické účely. Vyrábí se oxidací a posléze karbonizací a grafitizací PAN vláken (také vs nebo PAD) při 3000 °C. Vlákna jsou nesmírně pevná a odolná vůči teplotě a chemikáliím. Protože jsou drahá, do běžného života pronikají jen postupně (lyžařské hole, karosářské a letecké díly). V textilnictví se zatkávají do výrobků na odvedení elektrostatické náboje, např. do OP plášťů nebo obleků pro čisté prostory.
Od vláken přejděme k textiliím. Obrovský význam v poslední době získávají membránové textilie. Tedy textilie, které zpravidla mezi svrchním materiálem a podšívkou (ta někdy schází) mají polopropustnou membránu. Oděvy jsou známy z horolezectví řadu let, nyní nabyly na významu pro moderní OP pláště. Membránové textilie se nazývají také laminovanými, protože membrána může být zvnitřku bodově nalaminována na vnější materiál. Základní vlastností je nepropustnost vody (20 až 40 000 mm vodního sloupce), odolnost vůči větru a propustnost vodních par (15- 30 000 g/m2/24 hod.). Klasický materiál tohoto typu je Gore Tex s polytetrafluoretylenovou membránou s mikropóry, které jsou asi 200 00krát menší než kapka vody a asi 700krát větší než molekula vodní páry. Materiál Sympatex má membránu bez pórů z hydrofilního PES, která propouští vodní páru vlivem osmotického tlaku. Membrána u materiálu Gelantos Liner je tvořena PUR s mikropóry. Může být samostatnou vrstvou oděvu anebo vytvořena zátěrem. Českým výrobkem tohoto druhu je Porotex (Gumotex Břeclav). Jde o porézní zátěr PUR, který je paroprodyšný a vodotěsný. Tkanina má i hydrofobní úpravu. Pere se při 40 °C a poté doporučuje přežehlení při 150 °C. Výrobky se nesmí sušit v bubnovém sušiči. Podmínkou dokonalé funkce membránových textilií je jejich hydrofobní úprava např. typu Scotchguard. Textilie lze prát při snížené náplni stroje (50 % a méně), teplotě max. 40 °C, dokonalém vymáchání a sušení při max. 50 °C. Hydrofobní úprava se vypírá a musí obnovovat. Laminátové textilie v operační praxi zaručují naprostou bariérovou ochranu před tělními tekutinami. Rozšiřují se také jako pracovní oděvy do extremních podmínek povětrnostních, nemluvě o jejich využití pro outdoorové sporty.
Zcela nové textilie se etablují v ochraně před chladem. Jsou to především fleecové textilie, původně určené pro sport, dnes běžné pro každodenní nošení i pracovní oděvy. Fleece je kartáčový úplet na PAD nebo PES podkladu. Je teplý, hřejivý a větruvzdorný, pere se bez potíží a rychle suší. Kvalitní textilií je Polartec, na trh přivedený americkou Malden Mills. Je to silná vrstvená textilie s pleteným základem z dutých PER vláken. Je měkká, jemná hřejivá. Pere se bez problémů při nižších teplotách.
Nové materiály pronikají i do výroby spodního prádla (tílka, trička, slipy, boxerky, spodky). V podstatě českého původu je Moira společnosti Alae Lupuli. Materiálem je modifikované POP vlákno s 5laločným profilem. Rychle odvádí pot z povrchu pokožky a nositel má pocit sucha. Zajímavost: trička z POP byla na trhu v ČSR již před 25 lety a neprosadila se. Pro výrobu sportovního ošacení, ale i pracovního (hasiči, montážníci, geologický průzkum) se jako svrchní materiál používá Cordura. Je to značkový materiál DuPont – v podstatě PAD tkanina s horkovzdušnou texturací povrchu, při které se působením horkého vzduchu spojí tenká vlákenka a výsledný materiál připomíná na omak hrubou bavlnu s vysokou pevností v tahu, střihu i oděru. Pere se bez problémů.
Vývoj textilií samozřejmě pokračuje a i k běžným spotřebitelům se dříve nebo později dostanou high-tech kosmické technologie: za přibližně 300 EUR si můžete již dnes zakoupit bundu s novým systémem regulace teploty. Do textilie jsou zabudovány miliony mikrokuliček naplněných směsí alifatických uhlovodíků. Směs taje při určité teplotě a tím tělu odnímá teplo anebo naopak tuhne a teplo odevzdává. Bod tání a tuhnutí lze nastavit vhodným výběrem směsi v širokém rozmezí od 0 °C až po 132 °C. Mikrokapsle vyrábí americká firma 3M. Nový oděv poskytuje nevídaný tepelný komfort. Tento materiál se pod názvem Outlast nabízí již nyní na našem trhu v podobě ponožek, sportovního ošacení, také ale prošívaných přikrývek, obuvi a matracových podložek. Licencované prádlo je od firmy Intfit (trika, spodky, roláky atp.). Technologie Outlast získala v květnu 2003 certifikát „Kosmická technologie“ a čtyři roky později je již na českém trhu! Inovační cykly se zrychlují nevídaným tempem. Neuvěřitelně pevným vláknem, rovněž již na světovém trhu, je Dyneema. Chemicky je to lineární polyetylén s ultravysokou hmotností a v tahu s pevností 10 x větší než ocel a 2 x větší než aramid. Nabízí se pro výrobu rybářských sítí a lan, také horolezeckých a záchranářských lan, jachetního lanoví apod. Slouží také k výrobě ortopedických implantátů a speciálního sportovního ošacení.
Do prádelen se postupně budou dostávat i aromatextilie. Jsou nosičem různých aromatických látek, které mají vkladný vliv na lidské zdraví. Jsou uzavřeny v milionech nepatrných mikrokapslí, ze kterých se postupně uvolňují. Z aromatextilií lze vyrábět cokoliv: kravaty, ponožky, spodní prádlo, košile i lůžkoviny a obleky.
Všude tam, kde by přeskok jiskry mohl vést k výbuchu, anebo tam, kde povrchový náboj statické elektřiny ruší výrobu (rafinerie, výroba rozpouštědel, léčiv, výbušnin, operační sály, elektrotechnický průmysl) se používají vodivé textilie. Zatkaná uhlíková vlákna jsou jen jedním z možných způsobů jejich výroby, jiným způsobem je povrchová úprava nebo pokovování vláken.
Prádelenská praxe musí v budoucnu se všemi těmito neobvyklými materiály počítat. O tom, jak se budou prát a žehlit je zatím předčasné spekulovat, určitě se však budou teploty praní snižovat.
Nejmodernější textilie se nazývají inteligentní. Přinášejí zcela nové vlastnosti např. biofunkční (profylaktické a léčebné působení, monitoring životních funkcí), ochranné (ochrana před UV zářením, elektrosmogem, úrazy, střela[1]mi, mikroby), varovné (změna barvy oděvu při stavech nebezpečí), zdrojové (část oděvu je tvořena fotovoltaickými články) atd. O údržbě těchto specialit zatím nevíme nic.
Současně dochází k totální diferenciaci trhu: běžné konzumní levné výrobky jsou vyhrazeny asijským výrobcům a Evropa nemůže nákladově konkurovat. Kdysi rozsáhlou evropskou a severoamerickou textilní výrobu mohou zachránit jen high-tech výrobky. Motorem trhu zřejmě budou nové a dokonalejší ochranné oděvy s dosud nevídanými funkcemi a s tím souvisejícím vývojem jednotné evropské legislativy a zkušebnictví. Na jednotném evropském trhu se prosadí významná skupina konzumentů ochotná za high-tech výrobky ať ve sportovním nebo společenském sektoru dobře zaplatit. Na trhu nás v příštích letech určitě čeká nejedno překvapení. Úlohou prádelenství bude se všemi těmito textilními inovacemi udržet krok[1]
Ing. Zdeněk Kadlčík, Prádelenské kapitoly