Každý ví, že praní je odstraňování nečistot z textilních výrobků ve vodě. Lidstvo pere tisíce let, a i když se technika a technologie praní pořád vylepšuje, princip zůstává stejný. Znamená: odstranit nečistotu z míst, kam nepatří. Je správné přiznat, že praní oděvů a prádla bylo historicky ženskou prací. 
Praní bylo od jakživa považováno za součást starosti o domácnost a domácí práci a i proto později neexistovaly prádelenské cechy na rozdíl od barvířských nebo mydlářských. Znáte snad domácnost, ve které by pral muž? Spojení ženy + praní bylo natolik pevné, že přetrvalo i po vzniku průmyslových prádelen v novověku. Ženy tam často dřely za nesnesitelných podmínek 10-12 hodin denně za minimální mzdu. Co řekl šéf, to platilo. Tzv. magdalenské prádelny dokonce sloužily k převýchově „padlých“ žen a v Irsku v 18. až 20 st. jimi prošlo na 30 000 nešťastnic do mrtě vykořisťovaných a podrobených nelidským podmínkám v práci i životě. Až v červnu 1912 vůbec poprve v historii byl v Massachusetts přijat zákon stanovující minimální mzdu, „která by poskytla krytí potřebných životních nákladů a udržovala pracovníka ve zdraví“. Majitelé tehdejších prádelen zuřili, neboť přišli o nejlevnější pracovní sílu, která pro ně dřela skoro zadarmo. Převaha žen přetrvala v prádelnách až do současnosti, i když jsou současné velké prádelny napěchovány moderními stroji a těžká ruční práce stejně jako nesnesitelné pracovní prostředí patří minulosti. Mužů v prádelnách přibývá až v posledních dvou desetiletích a často v nich pracují cizinci bez znalosti jazyka a kvalifikace. S velikým úsilím se pro ně sestavují výukové programy. Českému prádelenství schází 30 let učňovský dorost.
Práce žen přitahovala umělce. Mezi pradlenami se našly krasavice a ty byly umělcům vděčnou předlohou. Nejen umělcům. V Kosmově kronice je popsána romantická láskyplná historie z 11. st. knížete Oldřicha a pradleny Boženy. Tu uviděl kníže vracející se z lovu („an perúc prádlo“) a překonán její krásou ji unesl. Vskutku historicky existovala a povila mu syna Břetislava. Údajně se jmenovala Křesínová a snad i měla manžela. Pralo se v plytkých vodách neregulovaných potoků a řek s písčinami a romantickými zákrutami, břehovou stromovou zelení a kyticemi polních květů v zeleni trávy. V tom pár pěkných pradlen ve vykasaných sukních a volných halenách – co víc si mohl výtvarník přát? Navíc malíře vždy přitahovala lidská činnost, a pokud s ní byly spojeny pěkné děvy, tím líp. Takže obrazy s pradlenami najdete od Chardina (1699-1779), Rugendase (namalován 1835), Yan Dargenta (z roku 1861), Václava Rabase (1885-1924), Václava Špály (1885-1946), Rudolfa Kremličky (1886-1932), Karla Jílka (1896-1983), Bárty, Libschera, Moravce, Ullrycha, socha pradláka je od sochaře Lambeauxe v Bruselu atd. V řecké společnosti se za práci pradleny nestyděly ani princezny a až mnohem později šlo o práci žen s nižším sociálním postavením. Pradleny kdysi měly v Paříži vlastní festival. A víte, že pradleny mají i svoji vesnici?
Když po kapitulaci Britů se vylodil francouzský kapitán Mallet v roce 1797 na ostrově Trinidad, řekli mu, že přilehlá vesnice nemá jméno. Viděl u břehu ve vodě pradleny a bez váhání nazval vesnici „blanchisseuse“, což fracouzsky znamená „pradlena“. Dnes je to návštěvnicky frekventované místo s krásnou pláží. V 19. st. byly frekventovanou vírou v Británii, Normandii, Alsasku a jinde skazky o půlnočních pradlenách. Původně šlo o keltskou mytologii. Tři starší ženy chodily v noci k řece, aby praly rubáše těch, co mají zemřít, nebo těch, co budou poskvrněny krví. Byly malé, oblečeny zeleně, měly mezi prsty plovací blánu a proklely každého, kdo je vyrušil. Možná, že pradleny odpovídají trojici keltských sudiček smrti a vražd anebo to byli duchové.
Žen, které se prosazují ve vedoucích funkcích v prádelnách, přibývá. Je to dobře, orientují se spíše na lidi, jejich potřeby, schopnosti a vztahy, a protože jako zaměstnanci prádelen převládají také ženy, lépe si s nimi rozumí a chápou jejich problémy. Jednají s nimi laskavěji a jemněji. Přitom to vůbec nemají jednoduché vzhledem k povinnostem vůči rodině, domácnosti a dětem. Ale mnohé jsou úspěšné. I v našich prádelnách a Asociaci PaČ.
-izk-