Mám na mysli výlet do historických technologií praní, které se používaly někdy kolem roku 1920. A, světe div se, ani se tak moc neliší od těch dnešních. Popis technologie je autentický a pochází od C. F. Langa, který dlouho provozoval prádelnu v Bad Freienwald. To je malé městečko na hranicích s Polskem 50 km severně od Berlína. v 17. st. se tam našly minerální prameny a začaly budovat lázně.
Pěkné okolí lákalo Berlíňany, místo si rychle oblíbili a stalo se lázněmi berlínské smetánky. Z tohoto pohledu se také na technologii dívejte. Ona není úplně typická pro praní v té době – podle popisu se v nejvyšší kvalitě pralo prádlo pro bohaté návštěvníky lázní, kteří s placením služby neměli problémy. Pro plebs byly technologie jednodušší a levnější.
Postup praní byl tento: prádlo se nejdříve 24 hodin namáčelo v lázni, která obsahovala 6 g sody a 2 g mýdla na litr. Potom se prádlo i s lázní přeložilo do pračky a 5 minut pralo. Následovalo máchání v horké a po té studené vodě. Máchalo se tak dlouho, až byla máchací voda čistá. Lang píše, že prádlo už bylo ze tří čtvrtin čisté. Potom přišlo hlavní praní. 20 minut při 85°C v lázni s 3 g sody a 3 g mýdla. Následovalo máchání v horké a studené vodě. Poslední máchací lázeň byla v měkké vodě. Tomu dost dobře nerozumím, v tom čase se voda změkčovala nanejvýš sodou. Na odstranění žlutého tónu se po té bělilo ultramarinem. Po odstředění prádlo putovalo ke kontrole na prohlížecí stoly. Kusy se skvrnami se chloračně bělily a následující den zpracovaly v antichlorační lázni. Prádelna byla kvalitou proslavená a prala zakázky z různých koutů Německa. Prádelnu si dokonce v roce 1930 s rodinou prohlédl polní maršál von Mackensen.
Vrcholem existence ale byly císařské manévry v roce 1905. Místní hraběnka bylo dokonce již několik let předtím zákaznicí prádelny. Prádelna prala denně prádlo z asi 80 postelí hostů přítomných na manévrech a samozřejmě i prádlo stolní. Koncem manévrů pořádal hrabě banketovou večeři. Paní domu vedl ke stolu sám císař. U stolu přejel císař prstem ubrus a řekl: „hraběnko, musíte mít skvělou pradlenu. Takové prádlo v Potsdamu nemáme“ (Potsdam bylo hlavní město Brandenburgska v bezprostřední blízkosti Berlína a až do roku 1918 sídlo německých císařů). Na to hraběnka odpověděla: „Ne výsosti, prádlo pereme v Bad Freienwalde. Je tam znamenitá prádelna“. Majitel byl na takové ocenění nesmírně hrdý a přineslo mu spoustu dalších zákazníků. (Poznámka na okraj: v letech 1888-1919 vládl v Německu císař Wilhelm II, reprezentant skvělé etapy německých dějin zvané „wilhelmovské časy“, avšak ve vnitropolitických otázkách nerozhodný).
Vraťme se ale k technologii. V podstatě se zachovala dalších 50 let, i když mýdlo a soda byly nahrazeny chemií jinou a dokonalejší. Takže naši prádelenští předchůdci se nemají za co stydět.
-izk-