Každý čtenář ví, kolik se zakrátko usadí prachu na lesklém nábytku. Prach se usazuje i na našich oděvech a je základem špíny. Složení špíny je rozmanité a záleží na prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme. Všude v atmosféře je prach z hornin, saze z výfuků aut a komínů, drobné úlomky rostlin, otěr z pneu, prach kovový, textilní, průmyslový. Na šatech a prádle se usazují zbytky potu a kožních šupin a částečky z hobby činností, asfaltu, tuků, olejů, potravin, barviv atp. Každá špína usazená na textilii je pestrou směsí nejrůznějších nečistot a látek a tu je jí více, tu méně. Jde vždy o směs jemných prachových zrneček (říkáme jim pigmentové nečistoty, obyčejně jde o částečky menší než 0,2 mikrometru) stmelených tuky, oleji, barvivy, bílkovinami a vůbec vším možným. Míra znečištění šatstva záleží i na osobních hygienických standardech, regionu a zemi, ve které žijeme. Množství špíny na oděvech přicházejících do čistírny se udává v dborné literatuře nejčastěji na 13-14 g/kg. Znečištěná textilie je nepříjemná, cítíte se v ní nekomfortně a nejistě. To není vše. Ostrohranné částice prachu ponikají do struktury textilie, s pohybem těla se v textilii pohybují také a narušují strukturu a pevnost vláken. A proto pereme a chodíme do čistírny!
S odstraněním špíny v čistírně to není tak úplně jednoduché. K čištění se používají chemická rozpouštědla a ta šmahem velmi dobře rozpouštějí tuky, oleje a mastnoty. Takže žádný problém odstranit třeba skvrnu od jedlého oleje. Ale tukových nečistot je jen asi 10 %! Zdaleka nejvíce nečistot, kolem 75 %, znamená prach, saze, pigmenty. Pigmenty jsou nerozpustné jak v rozpouštědle, tak ve vodě. Jejich uvolnění z povrchu textilie je podmíněno přídavkem kvalitního zesilovače a mechanickým účinkem čistícího stroje. Štěstím je, že často jsou pigmentové nečistoty smíchány s nějakou tukovou složkou. Ta se při čištění rozpustí a pigment se uvolní. Uvolněný pigment se musí z lázně co nejrychleji odstranit, protože má tendenci se znova usazovat na zboží. Většina fyzikálních a chemických pochodů je totiž tzv. rovnovážných. Probíhají v obou směrech, takže pigmenty se sice uvolňují, ale současně i ukládají zpět na povrch. Tomu zabraňuje jejich zachytávání na filtru, přes který se čistící lázeň čerpá. A potom zbývá ještě asi 15 % nečistot, které se nerozpouští v rozpouštědle, ale ve vodě ano (např. cukry, pot, sůl). Opět pomáhá zesilovač, který lze navíc kombinovat s malým přídavkem vody. Nejhůře se ze šatstva odstraňují zbytky jídel. Skvrna od jídla je vždy kombinací různých chemických látek, tuků, bílkovin, škrobů, barviv a lpí na povrchu textilie hodně pevně. Obecně platí, že čím jsou částečky znečištění menší, tím lépe lpí na textilii a hůře se odstraňují. Ty vůbec nejmenší se nedají odstranit vůbec. Vazba mezi nimi a povrchem oděvu je nesmírně pevná. Některé nečistoty (např. škrobové, bílkovinové) ve vodě bobtnají, ne vždy se odstraní základním čištěním a po té proto vyžadují detáš. Síla vazby mezi částečkou nečistoty a vláknem závisí samozřejmě i na druhu vlákna a hladkosti jeho povrchu. Nejen na druhu nečistoty. Také záleží na tom, jak je špína ve vlákně nebo textilii uložena (mezi nitěmi, mezi vlákny, na povrchu vláken atp.) Šupinkami pokryté vlněné vlákno poutá nečistoty pevněji než hladké vlákno chemické. Co se děje s uvolněnou špínou? Při praní ji vypouštíme se špinavou odpadní lázní do kanalizace, při chemickém čištění ji odčerpáváme s použitou lázní do zásobní nádrže čistícího stroje, kde bude čekat na vyčištění destilací. Při destilaci špína přejde do destilačního zbytku, který si odveze a zlikviduje specializovaná firma.
Asi nevzniknou pochybnosti o tom, že chemické čištění opravdu špínu z povrchu oděvu odstraní. Diskuse vznikají až kolem nedokonale odstraněných skvrn. Někdy opravdu jde na vrub čistírny o nedokonalou detáš, ale veřejnost vůbec neví, že existují skvrny, které se stanou viditelnými až po chemickém čištění. Patří k nim skvrny od ovocných cukrů (tedy ovoce, šťáv, limonád). Jsou to tvz. melainodní skvrny, které zřetelně vystoupí až po zahřátí na 50-60°C. A právě k zahřátí dojde při sušení zboží na konci čistícího cyklu. Také některé žluté a žlutohnědé skvny od hnědých opalovycích přípravků a cukrů se zviditelní až čištěním. O skvrnách vůbec platí, že čím jsou starší (a je jedno, jaký je jejich původ), tím hůře se odstraňují. Potíže činí staré skvrny od barviv, čaje, kávy, látek kyselých, lapisu atp. Nelze předjímat a vypořádání takových stížností se řeší případ od případu.
-izk-